Česká civilní rozvědka je bez ředitele. Informovaly o tom weby iDNES.cz a Respekt. Uvolnit z funkce šéfa Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiřího Šaška a postavit ho mimo službu navrhl vládě ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (za ANO), kabinet mu vyhověl.
Jiří Šašek stál v čele rozvědky necelé čtyři roky od léta 2014. V tajné službě ale působil i předchozích osm let poté, co k ní přišel od policie. Nyní končí, respektive je postaven mimo službu. „Zahájil jsem řízení o zproštění funkce ředitele civilní rozvědky. Zítřejším dnem nabude na právní účinnosti,“ řekl ministr v demisi Metnar serveru iDNES.cz.
Místopředseda vlády v demisi Richard Brabec (ANO) odmítl v Interview ČT24 odvolání šéfa ÚZSI jakkoli komentovat. „Je to něco, co probíhalo v utajeném režimu, a já o tom opravdu nemohu mluvit,“ prohlásil s tím, že nemůže ani naznačovat. Vyjádřit se k postavení šéfa rozvědky mimo službu nechtěl ani premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) s tím, že jde o Metnarovu kompetenci.
Podrobnosti o odvolání Jiřího Šaška nezná ani předseda sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI Pavel Blažek (ODS), ačkoli jej ministr o samotném odvolání telefonicky zpravil. „Budu muset v nejbližších dnech svolat jednání kontrolní komise, kam pozvu pana ministra, aby nám své kroky vysvětlil. Pak je teprve možné zaujmout nějaké stanovisko,“ uvedl Blažek.
Spurný: Není vyloučeno, že se Šašek do funkce vrátí
Redaktor Respektu Jaroslav Spurný ozřejmil, že ministr Metnar postavil Jiřího Šaška mimo službu proto, že v ÚZSI probíhá „vyšetřování poměrně závažného podezření ze zpronevěření peněz“. Na jedné straně se vyšetřování týkalo Šaškova úřadu, na druhé straně ředitel ÚZSI formálně stanul v čele týmu, který vyšetřování vede. Podle Spurného ale není vyloučeno, že se Šašek po skončení vyšetřování vrátí do funkce.
Podle Respektu souvisí vyšetřování v ÚZSI s kontrolou, která upozornila na stamilionové transakce, které považovala za problematické. Údajně mělo jít mimo jiné o vybavení pro společnou operaci s jednou africkou zemí, iDNES.cz se potom zmiňuje o nákupu přístrojů k odposlouchávání mobilních telefonů. Server zároveň citoval z dokumentu, kterým Metnar Šaškovo postavení mimo službu zdůvodnil. Ministr uvádí, že má „důvodné podezření, že se ředitel ÚZSI a někteří další příslušníci úřadu dopustili jednání, která mají znaky trestných činů proti majetku a proti pořádku ve věcech veřejných“.
Po Šaškovi podle webu Aktuálně.cz dočasně povede ÚZSI Šaškův náměstek Radek Musílek. Ten do vedení úřadu nastoupil krátce poté, co se Andrej Babiš stal premiérem a vystřídal náměstka Zdeňka Blahutu spojovaného s bývalým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). Jaroslav Spurný ovšem upozornil, že je Musílek dlouholetý zpravodajec a nelze ho považovat za „Babišova muže“.
Babiš hovořil o ÚZSI v souvislosti se svými odposlechy
O rozvědce se nicméně loni spekulovalo jako o zdroji odposlechů Andreje Babiše zveřejněných na internetu. Babiš tehdy prohlásil, že je sledován a odposloucháván agenturou, která má blízko k ÚZSI spadajícímu pod ministra Chovance, s nímž měl napjaté vztahy. „Nemám na to samozřejmě důkazy, ale ty informace jsou,“ řekl. Jiří Šašek takové spekulace odmítl.
ÚZSI ovšem nemá působit na českém území, to je doménou Bezpečnostní informační služby. Úkolem rozvědky je sledování vnějších hrozeb, ke kterým patří mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost či různé formy politického extremismu. Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra.
Absolvent Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity Jiří Šašek sice zprvu pracoval v plzeňské Škodě, ale v roce 1993 nastoupil ke kriminální policii a postupně se dostal na krajské ředitelství. Během služby u policie také vystudoval na plzeňských právech. V roce 2006 přišel do ÚZSI, kde se během dalších let stal náměstkem ředitele. V červenci 2014 jej tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) jmenoval ředitelem místo Ivo Schwarze, jenž odešel do diplomacie.
Ačkoli se civilní rozvědka stává předmětem veřejného zájmu pouze zřídka, za Šaškovy éry se tak stalo opakovaně. V roce 2015 v Libanonu zmizela skupina Čechů a stát musel za jejich propuštění vydat Libanonce Alího Fajáda, o něhož stáli Američané. Jeden z unešených pracoval pro Vojenské zpravodajství, objevily se spekulace, že civilní rozvědka o hrozícím nebezpečí věděla.
