Praha - Vláda Jana Fischera projednávala možnost navýšení soudních poplatků v občanskoprávních sporech. Návrh vzešel z ministerstev spravedlnosti a vnitra a měl omezit podávání zbytečných žalob a motivovat lidi k řešení sporů mimosoudní cestou. V kabinetu ovšem nezískal patřičnou podporu. Podle premiéra se někteří ministři obávali, že by mohlo dojít ke snížení přístupu dovolání se práva.
Ministři naopak podpořili návrh poslance a exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), aby soudy mohly přiznávat obětem trestných činů náhradu škody i za nemajetkovou újmu. Návrh by mohl pomoci třeba obětem znásilnění, které teď mohou v trestním řízení žádat náhradu pouze majetkové újmy (jako jsou např. roztržené šaty). O náhradu morální újmy ale musí oběti žádat až v občanskoprávním řízení, a na to už často nemají sílu: „Zločiny oběť vykolejí, zdecimují natolik, že často nemá sílu, mentální energii, ale ani finanční prostředky, aby znova vstoupila před soud,“ vysvětluje policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
Sněmovna má však na projednání novely trestního řádu málo času. Pokud ji neschválí už v prvním čtení, nestihne ji projednat do voleb a tím pádem spadne návrh pod stůl. V současnosti může soud rozhodnout v trestním řízení o odškodnění jen v případě majetkové újmy, kterou lze vyjádřit v penězích. V ostatních případech se musí poškození domáhat náhrady žalobou na ochranu osobnosti.
Podle předkladatelů úprava posílí práva poškozených. Oběti trestné činnosti podle nich možnosti domáhat se náhrady škody v civilním řízení příliš často nevyužívají. „Přirozenou reakcí na prožité trauma bývá snaha 'na celou věc co nejrychleji zapomenout' a neprodlužovat dobu, kdy je toto trauma projednáváno před orgány veřejné moci,“ uvedli v důvodové zprávě. V případech mnohaletého týrání mohou navíc oběti kvůli změnám ve své psychice spatřovat vinu na své straně, dodali. Přesné tabulky na výpočet výše morálního odškodnění nebudou, pomůžou třeba znalecké posudky.
Vláda proti Vlčkovu návrhu na „zvýšení“ poslaneckých platů
Kabinet také projednal návrh předsedy sněmovny Vlčka na změny v odměňování zákonodárců, většina ministrů s ním ale nesouhlasila. Novela například zavádí krácení odměn v případě neomluvených absencí nebo odstraňuje zdvojené náhrady v dopravě. Jenže podle ministerstva vnitra by paradoxně vedla ke zvýšení platů zákonodárců, a to resort za současného stavu veřejných financí nepovažuje za vhodné.
Na programu jednání byl i zákon o národním digitálním archivu, ministři souhlasili s věcným záměrem, legislativní rada ale doporučila spíše novelizovat zákon o archivnictví. Ministr vnitra proto dostal za úkol body z věcného záměru zapracovat do novely.
