Vláda souhlasí s „hraničním balíčkem“. Brusel chce pohraniční i pobřežní stráž

2 minuty
Události: Evropské hranice budou zřejmě hlídanější
Zdroj: ČT24

Vláda podporuje návrhy Evropské komise ke zpřísnění ochrany hranic, uvedl po jednání kabinetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj obsahuje takzvaný hraniční balíček opatření, která Česko prosazuje dlouhodobě – tedy zejména zavedení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

„Základem je návrh na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který vláda podpořila,“ uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza (ČSSD). Česká vláda má podle něj zájem na tom, aby jednání postupovalo co nejrychleji. Balíček navíc neobsahuje nic, co by Česká republika odmítala. „Odpovídá tomu, co už říkáme tři čtvrtě roku,“ uvedl Prouza.

Z pohledu České republiky by se jednalo zejména o příslušníky policie, kteří se zabývají cizineckou agendou. To znamená, že by šlo o příslušníky cizinecké policie. A jednalo by se i o část příslušníků celní správy.
Bohuslav Sobotka
premiér

„Česká republika od počátku migrační krize poukazovala na to, že Evropa se musí soustředit na zlepšení ochrany vnější schengenské hranice,“ prohlásil premiér Sobotka. Podle návrhu Komise by ochranu hranic mělo posílit minimálně 1500 členů nově zřízené pohraniční stráže, v případě Česka by šlo o několik desítek policistů a odborníků celní správy. 

Na vnějších hranicích opět kontroly

Komise představila „hraniční balíček“ v prosinci. Ten obsahuje rovněž změnu schengenského hraničního kodexu, která by znamenala znovuzavedení hraničních kontrol na vnějších hranicích prostoru i pro občany EU. Součástí nově vytvořeného systému ochrany vnějších hranic by pak měl být Návratový úřad, který by se zabýval návratem neúspěšných žadatelů o azyl do země jejich původu. Návrh Komise musí schválit Evropský parlament a Evropská rada, kterou tvoří předsedové vlád a prezidenti členských zemí.

22 minut
Události, komentáře: Jakým bezpečnostním hrozbám čelí Evropa?
Zdroj: ČT24

Z rámcové pozice, kterou přijala česká vláda, vyplývá, že debata mezi členskými státy se očekává zejména kvůli možnosti nasadit evropské pohraničníky i bez předchozího souhlasu daného státu. Návrh v této podobě již loni podpořily Německo, Francie, Česká republika nebo Nizozemsko, které od ledna EU předsedá. Proti se postavili představitelé Polska a Maďarska. Evropská média tehdy předpovídala, že konečná podoba balíčku by se v průběhu projednávání mohla změnit.

Hraniční balíček je jenom další v dlouhé řadě nápadů, které mohou vypadat působivě, ale je tam spousta nedořešených otázek a hlavně – ono to prostě nestačí. Ta síla 1500 mužů je vzhledem k délce schengenských hranic směšně málo.
Lukáš Visingr
vojenský a bezpečnostní analytik

Sobotka nicméně uvedl, že Evropa potřebuje mít nástroj, aby mohla pomoct státu, který není schopen hranici zajistit. „V okamžiku, kdy členský stát není schopen si pravidla vynucovat, je potřeba, aby existoval způsob, jak mu pomoci,“ prohlásil.

Podle Prouzy Evropská komise jasně definuje postup pro nasazení pohraničníků - daný stát by byl informován o problému a vyzván k jeho řešení. Pokud na výzvu nebude reagovat, přijde na řadu možnost nasadit společné síly přímo. Z českého pohledu jsou prý takto nastavená pravidla v pořádku. „Prioritou je zachovat fungování Schengenu, pokud by daná země nechtěla spolupracovat, je druhou variantou vždy vyloučení ze Schengenu,“ dodal Prouza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...