Praha – Vláda schválila plán zahraničních misí na roky 2015 a 2016. Čeští vojáci mají působit například v Afghánistánu, Mali nebo na Balkáně. Schválený plán naopak v příštím roce nepočítá s účastí tuzemské armády na misi OSN na Golanských výšinách (UNDOF), kterou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) ale bude o Golanech rozhodnuto až podle stanoviska OSN, na které ministerstvo v současnosti čeká.
Vláda schválila zahraniční mise vojáků. Na Golany nepojedou
V oblasti mezi Sýrií a Izraelem jsou mezinárodní pozorovatelé už od roku 1974. Podle Zemana by umístění české roty právě na Golanské výšiny v počtu 150 mužů bylo také příspěvkem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát. Kabinet ale i kvůli nebezpečí islámských radikálů s českou účastí nepočítá.
Podklady pro dnešní jednání vlády upozornily právě na to, že v oblasti operují teroristé z fronty an-Nusra, a připomněly také únosy zahraničních příslušníků mise. „V důsledku války v Sýrii není mise UNDOF schopna vykonávat činnost, kvůli níž byla zřízena, a ani ve střednědobém horizontu nebude schopna svůj mandát naplňovat,“ píše se v materiálu.
Stropnický: Počkáme na stanovisko OSN
„V současnosti je její mandát uplatňován pouze na izraelské straně a výrazně se tedy snížily potřeby na zajištění ochranných sil. OSN proto nebude hledat náhradu za odcházející filipínský kontingent a výrazně se sníží i počty ostatních komponentů mise,“ stojí dále v dokumentu.
Právě o tom, že by Češi nahradili Filipínce, se uvažovalo. Podle ministra obrany Martina Stropnického by se ale ještě mohlo rozhodnutí změnit. „Pokud jde o Golanské výšiny, čekáme na rozhodnutí OSN, která má v nejbližších týdnech nově definovat parametry této mise,“ uvedl.
GALERIE
Golanské nížiny a kontrolní stanice OSN zdroj: ČT24
Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a v roce 2016 ve výši 1,72 miliardy korun.
Priority: Afghánistán, Balkán, Mali, Sinaj
Prioritním zůstává podle ministerstva působení v Afghánistánu, kde budou čeští vojáci pokračovat ve výcviku vojáků a policie, podílet se budou i na ochraně spojeneckých vojsk. V zemi by tak mělo působit až 310 vojáků v operaci Resolute Support pod vedením NATO, až 20 osob při ochraně českého zastupitelství v Kábulu a až 20 lidí, kteří budou pomáhat afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.
- Ministr obrany Martin Stropnický (ANO): „Co se týče našich zahraničních misí, tak ten návrh nepředstavuje žádný převrat nebo žádnou zásadní geografickou novinku. Budeme pokračovat v těch misích, kterých jsme účastni teď.“
- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Je evidentní, že kapacity naší armády jsou do značné míry vytíženy právě tím, že Česká republika je aktivní v rámci NATO, je aktivním spojencem, angažujeme se v Afghánistánu, Mali nebo na Balkáně.“
Kabinet dále počítá s působením českých sil na Balkáně, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. Nyní je několik desítek českých vojáků na misi EU v Mali. V prvním pololetí příštího roku má v celém regionu – tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově – působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout na 220.
Vláda také podpořila působení českých sil v operacích aliančních sil rychlé reakce (NRF) v počtu do 1 500 osob v příštím roce a do 452 lidí v roce 2016. Až 950 lidí by mělo být v prvním pololetí roku 2016 k dispozici pro operace bojových uskupení EU, v druhém pololetí téhož roku pak osob 250. O případném vyslání do konkrétní operace by v obou případech rozhodla vláda, která by neprodleně informovala obě komory parlamentu. Těm pak ve většině případů přísluší konečné slovo.