Vláda posune věkovou hranici matek pro umělé oplodnění

Praha – Vláda chystá od příštího roku zákon, který zavádí novou věkovou hranici pro umělé oplodnění. Třeba pětapadesátiletá žena by se tak mohla stát matkou a z mateřské dovolené přejít rovnou do důchodu. Pokud by ale taková žena chtěla třeba adoptovat kojence, kvůli svému věku by rozhodně neuspěla. Věkové hranice matek si dosud stanovovala samotná centra asistované reprodukce. A to hlavně podle toho, jak si lékaři vykládali pojem „v plodném věku ženy“, maximální hranice proto byla padesát let. Teď se má posunout o pět let dál.

„Tento limit byl stanoven konsensuálně. Na jednu stranu tu byl požadavek genetiků, aby to bylo kolem padesáti let, na druhou stranu, aby to nebylo vůbec,“ podotkl vedoucí Centra asistované reprodukce v Brně Pavel Ventruba. V Česku se ze zkumavky ročně narodí téměř 4 000 dětí. Ve skoro pěti procentech je jejich matkám víc než 40. Takové ženy jsou vesměs odkázány už jen na darovaná vajíčka.

Pokud by ale žena ve vyšším věku chtěla třeba adoptovat dítě, s miminkem rozhodně počítat nemůže. „Ve věku 55 let je to vyloučené. Čím vyšší věk pro žadatele, tím menší pravděpodobnost, že dostane malé dítě,“ podotkl Miloslav Macela z odboru rodiny a dávkových systémů. Tedy čím starší matka, tím starší dítě. Nejvhodnější věkový rozdíl pro osvojení je podle českých norem 25 až 35 let.

Zatímco s vysoko nastavenou hranicí pro asistovanou reprodukci lékaři souhlasí, nelíbí se jim, že k umělému oplodnění by mohl pár doporučit jen ženin gynekolog. Lékařské statistiky z posledních let ukazují, že muži i ženy jsou na tom podobně. V pětatřiceti procentech může za bezdětnost muž, stejně tak žena. U čtvrtiny párů lékaři zjistí potíže u obou partnerů, u pěti procent dvojic na příčiny neplodnosti i přes důkladné testy nikdy nepřijdou.

3 minuty
Reportáž Markéty Šenkýřové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 1 hhodinou

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 10 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 10 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 11 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...