Praha - Vláda znovu podá podnět k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) na zrušení extremistické Dělnické strany (DS). V Otázkách Václava Moravce to řekl nový ministr vnitra Martin Pecina. Podle něj vláda podnět podá hned poté, co uplyne půlroční lhůta od prvního neúspěšného pokusu. Ten se odehrál začátkem letošního března.
„My ten pondět dáme okamžitě po uplynutí té půlroční lhůty, na tom jsem domluvený s panem premiérem,“ slíbil Pecina. O rozpuštění strany už žádal vládu bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Podnět kabinetu putoval k NSS, ten ale v březnu rozpuštění strany zamítl. Vláda chtěla stranu rozpustit kvůli podezření, že zastřešuje extremistická uskupení včetně neonacistického Národního odporu a otevřeně vystupuje proti demokratickému zřízení. Podle NSS ale vláda neměla pro svá podezření důkazy. Neprokázala se například souvislost DS a neonacistického Národního odporu formou nějaké smlouvy o spolupráci. Pecina se domnívá, že je třeba vytrvat a snažit se o rozpuštění znovu a znovu. „Pokud si opět chtějí jít k soudu pro další debakl, tak my jim to rádi umožníme,“ komentoval Pecinovo prohlášení šéf DS Tomáš Vandas.
Nevládní Sdružení tolerance a občanská společnost tvrdí, že na boj proti extremismu nemá policie dost kvalifikovaných lidí. Podle právničky Kláry Kalibové z tohoto sdružení se v této problematice orientuje maximálně deset policistů. S tím ale policie nesouhlasí - profesionálů je prý 150 a jsou tam, kde mají být. Nelíbí se jí ani návrh ČSSD, aby se protiextremističtí odborníci z centra sdružili v jednom útvaru. Podle sociální demokracie by to bylo efektivnější, náměstek policejního prezidenta Jiří Houba si to ale nemyslí. Policie by spíš uvítala lepší prostředí pro práci se svědky, kteří se často proti extremistům bojí vystupovat.
Kalibová: Za Janov nebyl nikdo potrestán
Kalibová vidí největší problém v tom, že v současnosti neexistuje proti neonacistům žádná překážka. Policie by se měla zaměřit hlavně na prevenci boje proti extremismu a lépe vyšetřovat. Navíc chyba je podle ní i to, že za pokus o pogrom a následné střety Dělnické strany s odpůrci neonacismu v Janově nebyl nikdo potrestán. „Musím se ohradit vůči tomu obvinění, policie důsledky extremismu zvládla brilantně,“ odmítá to Langer.
Topolánkova vláda začátkem května schválila strategii boje proti extremismu. Ta se ale setkává s kritikou. Podle odborníků a části opozice je nedopracovaná. Chybí v ní například lepší obrana obětí extremistického činu nebo spolupráce se zahraničím. Navíc nejde až ke kořenům extremismu. Podle Kláry Kalibové strategie Topolánkovy vlády může být skutečně účinná až po jejím rozšíření o další body - třeba o zvyšovaní odbornosti policie. Podle sociální demokracie by v boji proti extremismu pomohl vznik specializovaného útvaru na celostátní úrovni.
Dělnická strana včera uspořádala několik mítinků v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, do kterého se chce dostat. Akce v Přerově, Ostravě a Olomouci se obešly bez větších incidentů, pouze místopředseda strany musel jít na policii podat vysvětlení kvůli nevhodným výrokům.
Odpůrci Dělnické strany chtěli rozbít mítink ve Znojmě
Na dnešek měla Dělnická strana naplánovány další mítinky. Ve Znojmě se několik set jejích odpůrců pokusilo setkání narušit. Policie je ale nevpustila na náměstí. Odpůrci radikálů byli přitom v podstatné početní přesile. Příznivců DS bylo totiž jen kolem padesáti.
Policie před akcí přijala přísná bezpečnostní opatření. Každý vjezd na
náměstí byl přehrazený policejními dodávkami. Ještě než předseda strany Tomáš Vandas začal s proslovy, zahrnuli ho odpůrci extremismu stojící v nedaleké Obrokové ulici nadávkami. Následně se pokusili jeho projev přerušit pískáním.
Odpolední akci DS v Chomutově pak rozpustila policie. Demonstrace před bývalou chomutovskou ordinací exministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové nebyla řádně nahlášena, ač extremisté tvrdili, že protest mají povolen. Magistrát ale shromáždění zakázal.
