Podle novely zákona o zpravodajských službách by měly nově podléhat všechny rozvědky kontrole Poslanecké sněmovny. O schválení novely informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Cílem přijaté novely má být důslednější systém kontroly zpravodajských služeb.
Sněmovní komise v současné době kontroluje činnost Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství. Vedle ní začne fungovat ještě jedna komise, která začne dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědku.
Podle bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora ale není správné dohlížet nad činností rozvědky v zahraničí. „Přijde mi zvláštní, že chtějí poslanci kontrolovat činnost tajné služby, která porušuje v zahraničí zákony jiných zemí. Ať kontrolují finance, hospodaření, ale činnost by měla přináležet někomu mimo legislativu,“ uvedl.
Kromě poslanců bude na tajné služby dohlížet také nový pětičlenný orgán nezávislé kontroly, tvořený důvěryhodnými, bezpečnostně prověřenými a veřejností respektovanými osobami. „Měl by možnost rozsáhlým způsobem s velkými pravomocemi kontrolovat činnost všech tří tajných služeb,“ nastínil předseda vlády.
Původně měli v tomto orgánu zasedat pouze soudci, ale kvůli výtkám ministerstva spravedlnosti je působení soudců v tomto orgánu výslovně vyloučeno. Požadavky na funkci zůstávají občanství České republiky, dosažení čtyřiceti let, vysokoškolské právnické vzdělání a prověrka na stupeň přísně tajné. Členy bude vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let a budou dostávat měsíční paušální náhradu ve výši dvaceti tisíc korun.
Premiér musel ustoupit požadavku, aby se mohli členy kontrolního výboru stát bývalí příslušníci tajných služeb. Původně trval na tom, aby byl vstup do kontrolního orgánu znemožněn i bývalým vojákům z povolání, příslušníkům bezpečnostních sborů a bývalým příslušníkům rozvědek. „Jejich dřívější působení ve zpravodajské službě může s ohledem na specifické zaměření konkrétní zpravodajské služby, zátěž z osobních vztahů nebo okolnosti ukončení jejich působení ve zpravodajské službě vyvolat újmu na nestrannosti,“ uvedl úřad v dokumentu pro jednotlivé ministry.
S tím však nesouhlasili ministři koaličních stran. „V kontrolních orgánech by měli mít možnost být i bývalí ředitelé informačních služeb. Jejich zkušenost může být velmi cenná,“ podotkl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Vláda kromě dohledu chce změnit i pravomoci tajných služeb. ÚZSI by nově mohla nasazovat sledování nebo odposlechy na českém území nejen v nezbytných případech jako dosud, ale kdykoli to bude souviset s jejími úkoly.
Zatímco však se změnou dohledu vláda patrně nebude mít problém, premiér předjednal podporu i u opozice, rozšíření pravomocí rozvědky by mohlo narazit. Proti tomu, aby mohl ÚZSI libovolně operovat na českém území, je BIS, neboť právě ona má dění v Česku na starost. Také podle opozičního poslance Marka Bendy (ODS) by taková změna mohla způsobit, „že tady začnou služby operovat proti sobě“.
