Vláda chce příští rok zvýšit sumu na platy ve veřejné sféře o deset procent. Přidávat hodlá hlavně špatně placeným profesím a oborům, v nichž chybějí pracovníci. Oznámil to designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval také odbory za jejich úterní protestní setkání. Odbory požadují navýšení o deset procent, ale plošně. Stěžují si, že vyjednávání o růstu platů s vládou ještě nezačala, i když ji k tomu vyzvali už před čtvrt rokem.
Vláda chce příští rok přidat hlavně špatně placeným profesím, odbory chtějí 10 procent všem
Obnos na platy by se měl příští rok zvýšit o 17,9 miliardy korun. Učitelé by si měli příští rok polepšit o 15 procent. Sestry a pomocný zdravotnický personál by měly dostat vyšší příplatky za směny. Suma na platy ostatních zaměstnanců, tedy hasičů, policistů, úředníků či nepedagogických pracovníků by se měla zvýšit o šest procent.
Tarify by se měly zvednout o dvě procenta. Růst by tak zhruba pokryl inflaci. Zbývající peníze by se měly rozdělit resortům, kde jsou nejnižší výdělky a kde chybějí pracovníci. Babiš zmínil například kulturu, sociální služby nebo některé úřady.
„Přístup, že budeme všem navyšovat stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé,“ řekl Babiš.
Odbory trvají na růstu o 10 procent od 1. října
Odboráři z veřejného sektoru v úterý jednali o dalším postupu. Dál trvají na tom, aby rostly platy o deset procent všem zaměstnancům ve veřejné sféře. Požadují rovněž zvýšení prostředků na platy v regionálním školství o 15 procent. Platy by pak podle odborů měly růst už od 1. října 2018. Vládu proto vyzvaly, aby s nimi bez zbytečného odkladu začala jednat.
Na protestní setkání dorazilo přes 300 odborářů z celé republiky. „Účastníci dali jasně najevo, že jsou připraveni na základě kroků při jednání tripartity či skutečném jednání k případným protestním akcím. Naším cílem není konat protestní akce, chceme se dohodnout. To ale nejde, pokud protistrana nezasedne za jednací stůl,“ řekl předák ČMKOS Josef Středula.
Babiš označil komunikaci odborů za zbytečně agresivní. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) navíc řekla, že další prostor k navýšení sumy na platy nevidí. Suma na platy už podle ní zahrnuje 3,4 miliardy úspor za neobsazená místa v resortech.
Například zdravotnické odbory ale trvají na desetiprocentním růstu. Odvolávají se na to, že jim to Babiš v květnu slíbil. Premiér uvedl, že přidání podpořil, ale neslíbil. Novinářům před pár dny řekl, že výslovně jeho kabinet zmiňoval jen zvýšení příplatků za směny pro sestry a sanitáře. Podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) by odbory měly začít dělat svou práci, vyjednávat o platech se zaměstnavateli a „nevydírat premiéra a ministra zdravotnictví“.
Podle Babiše by se příští rok měl průměrný plat ve veřejném sektoru dostat na 35 212 korun, od roku 2013 by se tak zvedl o 11 555 korun. O vysokém růstu obnosu i platů ale rozhodl ještě bývalý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), který vládl od ledna 2014 do prosince loňského roku. V minulém roce zvedal tarify některým profesím dokonce dvakrát. Připravil i poslední přidávání.
Lékaři z Ukrajiny dostanou přidělené místo
Babiš na tiskové konferenci k platům ve veřejném sektoru reagoval i na situaci kolem lékařů z Ukrajiny, kteří budou chtít léčit v Česku. Dostanou podle něj přidělené místo, kde budou pracovat: „Kraje lékaře z Ukrajiny chtějí. Režim by měl být takový, že my mu řekneme, kde bude pracovat, protože naši lidi tam nechtějí,“ řekl premiér.
Projekt Ukrajina, který příchod lékařů usnadňoval, slíbil premiér v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů, stomatologů a lékárníků. Ředitelé krajských nemocnic a Asociace krajů si ale prosadili jeho pokračování. V jeho rámci si totiž již nyní vybírají lékaře na místa, kde je potřebují.
Ukrajinští lékaři nicméně budou muset mít stejné zkoušky jako ostatní ze zemí mimo EU. Asi 150 lékařů, kteří dosud přišli díky projektu Ukrajina, si je bude muset do roka doplnit. Působí podle krajů například na interních odděleních, na která jsou pak navázaná další jako rehabilitace nebo následná péče.