Praha – Osud služebního zákona zůstává otevřený. Večerní jednání představitelů vlády a sněmovní opozice totiž nepřineslo rozřešení sporu o generální ředitelství státní služby, které má od Nového roku zastřešovat celou českou byrokracii. Zatímco koalice trvá na jeho existenci, opozice ho chce z novely vyškrtnout. V ostatních sporných bodech je podle obou stran shoda možná.
Vláda a opozice jsou svolné k ústupkům, u „superúředníka“ trvá pat
Jednání zahájil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že by jeho účastníci měli nejprve probrat čtyři problémové okruhy, jejichž úpravy se domáhá pravice. Kromě změny postavení generálního ředitelství požaduje větší propustnost státní správy i pro kandidáty mimo tuto sféru, zrušení odborných úřednických náměstků a výhody pro úředníky až po odsloužení čtyř let, nikoli tří, jak navrhnul vládní tábor.
Po tříhodinové schůzce panuje shoda na tom, že zákon o státní službě musí platit od začátku příštího roku. Sobotka také připustil možnost kompromisních řešení směrem ke všem výhradám pravicové opozice – s výjimkou generálního ředitelství státní správy, jež chce kabinet zachovat. „Vláda je u většiny bodů schopná a ochotná hledat kompromis a dohodu s opozicí,“ prohlásil premiér po večerním jednání. „Rád bych vyzval opozici, aby v otázce generálního ředitelství státní služby přemýšlela o tom, jak přiblížit svou pozici postoji vlády.“
Opoziční vizi přepsaného zákona chce vláda vidět v úterý
Jak uvedl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, během úterka vláda od svých kritiků očekává návrhy konkrétních úprav zákona. Dodal, že koalice není schopna ustoupit od navrhovaných kompetencí generálního ředitelství státní služby, ochotna je diskutovat o názvosloví.
ODS ovšem nadále podmiňuje svou podporu služebního zákona právě zrušením generálního ředitelství. TOP 09 se potom podle šéfa jejích poslanců Miroslava Kalouska principiálně nebrání ústřednímu koordinačnímu středisku, příčí se jí ale silné pravomoci, které vládní předloha generálnímu ředitelství přisoudila. „A to je jen špička ledovce celkového konceptu, čili velmi uzavřené státní správy, která by ve svém důsledku nebyla službou pro občany, ale pevností úřednické šlechty,“ prohlásil Kalousek v Událostech, komentářích.
„Klišé o úřednické šlechtě odmítám, jde nám o to, aby státní správa fungovala na vysoce profesionální úrovni a aby politický vliv byl jen ve věcných zadáních,“ kontrovala sociální demokratka Alena Gajdůšková.
Kalousek: Státní správa má spadat pod vnitro
Podle návrhu TOP 09 i ODS by měla mít i pro příště poslední slovo politická reprezentace delegovaná z voleb. „Rozhodovací hlavou je vláda, z té nikdo nesejme zodpovědnost,“ uvedl Kalousek s tím, že „koordinační místo patří na ministerstvo vnitra, protože to je ministerstvem státní správy, tak jako ministerstvo spravedlnosti provádí systemizaci a personální práci vůči soudům“. Vládní zákon počítá s tím, že generální ředitelství bude fungovat při Úřadu vlády, ovšem jen s minimem možností jeho šéfa odvolat.
Nad zákonem o státní službě se zástupci vlády a opozice znovu sejdou ve středu. Podle premiéra by měli probrat i to, jakým způsobem se bude v pátek ubírat třetí, čili závěrečné čtení normy v Poslanecké sněmovně. Místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří dospět k dohodě nad zákonem, který by měl platit nejméně 20 let. „Dohoda je lepší než boj,“ uvedl Bartošek s tím, že lidovci mají už „plné zuby přetahování se a dokazování si, kdo má větší sílu“.
„Je postavené na hlavu, že teprve nyní dochází k významnému jednání mezi vládní koalicí a opozicí,“ dodává v této souvislosti komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman. „Když je důležitý zákon, měl by být projednán dříve, než se do třetího čtení dostane, protože zde už není možné předkládat pozměňovací návrhy.“ Řešení, jak zákon přepsat, je vrátit ho do druhého čtení (tzn. do příslušných výborů), případně ho (složitější cestou) postoupit do Senátu, který by upravenou normu znovu vrátil do sněmovny.
17 minut
Kalousek: Generální ředitelství stvoří pevnost úřednické šlechty