Praha - Národní památník na Vítkově otevře od 25. února autentická místa někdejšího mauzolea Klementa Gottwalda včetně podzemní laboratoře, kde pečovali o jeho mumifikované tělo. Unikátní expozice Laboratoř moci vznikla k výročí převzetí komunistické moci v Československu, které připadá právě na 25. února. Národní muzeum zpřístupní veřejnosti i dokumenty a vybavení spojené s mauzoleem. Nebude chybět ani takzvaná balzamovací kniha, do níž se zapisovaly záznamy o stavu nebožtíkova těla. Spolu s výstavou spouští muzeum také doprovodný vzdělávací projekt I zlo může mít pozlátko, zaměřený proti nebezpečí všech totalit a upozorňující na problematiku porušování lidských práv. Více informací o výstavě a doprovodném programu najdete zde.
Činoherní studio z Ústí nad Labem v rámci programu uvede monodrama Byly jsme tam taky podle knížky politické vězeňkyně Dagmar Šimkové, uskuteční se i projekce filmů s tematikou porušování lidských práv. Lektoři promluví o činnosti „Útvaru pro zabezpečení těla a mauzolea soudruha Klementa Gottwalda“. Vystaveny budou také přístroje, jimiž bylo mauzoleum vybaveno.
Prohlídkové trasy odhalí skrytá místa památníku
„Tyto prostory by měly sloužit i jako jakési memento a varování před totalitními režimy jakéhokoliv druhu. Spustíme i edukativní program zaměřený na mladší generaci, aby pochopila, jak může totalita snadno ovládnout moc v zemi,“ řekl k výstavě generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Expozice Laboratoř moci se stane součástí stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti.
Zázemí mauzolea bylo vybudováno v podzemí památníku. Tvořily je laboratoř, místnost pro lékaře a sestry, řídící centrum, sklad a strojovna. Největší důraz při přestavbě byl kladen na technologie a vzduchotechniku, které měly splňovat nejpřísnější parametry. Výstavba byla dokončena v říjnu 1953, ve své původní podobě sloužila do zpopelnění těla Klementa Gottwalda v roce 1962. Poté byla část techniky odstraněna. Mumifikaci provedli sovětští odborníci, v roce 1955 převzali péči o tělo i starost o technické zázemí českoslovenští lékaři a odborníci.
V Česku už žije pouze jeden lékař, který se o tělo staral
Tělo Klementa Gottwalda bylo vystaveno uprostřed mauzolea v proskleném sarkofágu. Ve víku byla zabudována osvětlovací tělesa v kombinaci se zrcátky. Přepravu těla do laboratoře v podzemí zajišťovalo teleskopické zařízení bez jediné vibrace. Gottwald byl oblečen v modré generálské uniformě, v roce 1958 byl převlečen do civilu.
V Česku už žije pouze jeden lékař, který se o Gottwaldovo tělo staral. Jiří Křeček byl se svými kolegy při práci odposloucháván i StB. „Přijížděli pro mě ráno do ústavu, jel jsem sem, byl jsem tady 15, 20 minut a byl jsem rád, že jsem odjel. Nejtežší byl pocit takové té neupřímnosti, pro nás to byla velmi nepříjemná práce,“ zavzpomínal.
Památník Národního osvobození na Vítkově byl postaven v letech 1929-1938 k poctě československých legionářů. Znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý, tedy protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé komunistické strany. V roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byli všichni zde pohřbení odvezeni. V roce 2001 se Národní památník na Vítkově stal součástí vládního usnesení o rehabilitaci a rekonstrukci některých památek spjatých s československými dějinami 20. století. Dostal se do správy Národního muzea, které připravilo jeho rekonstrukci a rehabilitaci. Otevřen veřejnosti byl 29. října 2009.
