Praha – Vzpomínám si, jak jednoho červencového pozdního odpoledne vstoupil do nejmenované plzeňské restaurace postarší muž a už od dveří ho ve tváři zdobil náramně potutelný výraz. S jistotou zamířil k zadnímu stolu v sále obsypaném kohortou bujaře halekajících vrstevníků. Když došel ke stolu, všichni ztichli a muž pronesl: „Dobrý večer, pane ministře.“ Na což mu stůl sborově odpověděl: „Nazdar, ty debile!“ a společně propukli v jásavý chechot. Muž se posadil a podvečer plynul dál.
Když poslanec Věcí veřejných Petr Skokan přečetl ve sněmovně přepis telefonického rozhovoru s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09), už od prvních slov mohl divák tušit, že půjde o mimořádnost. Skokan suchopárnou dikcí recitoval konverzaci plnou vulgarit, mocenské nabubřelosti a mezilidské arogance - na podařený kousek bylo zaděláno. Zveřejněním chtěl ilustrovat Kalouskovy praktiky, ve skutečnosti obnažil povahu politické reality. Jak vidno z úvodní příhody, obyčejní lidé se tím dokáží zdravě pobavit. Rozhovor poslanců Skokana s Kalouskem v podstatě shrnul vše, co se v letošním roce událo ve světě poslanců hodného pozornosti jízlivého laika. Slova obou poslanců se jeví jako kýžený průvodce po střípcích těchto událostí.
„To jste všichni takoví udavači?“
Už v únoru pohřbily zapnuté sněmovní mikrofony pozměňovací návrh v zákoně o pozemních komunikacích, ušitý na míru lobbistovi Romanu Janouškovi. Novela měla zakázat všechny billboardy u silnic a reklamu přesunout na informační tabule, které by ovládla Janouškova firma. Poslanec TOP 09 František Laudát se po skončení oficiálního jednání sněmovny přišel za Petrem Nečasem a Zbyňkem Stanjurou podělit o přesvědčení, že na ministerstvu dopravy je „bordel“, protože neformální šéf Věcí veřejných a bývalý ministr dopravy Vít Bárta „neví, kde by urval prachy“ a „vydírá“ ministra dopravy Pavla Dobeše (tehdy ještě rovněž VV). Záznam rozhovoru dostali druhý den všichni poslanci v e-mailu a sporné body nakonec při hlasování vyškrtli. „Nesmysl vyřčený poslancem přece nezíská smysl, protože ho vyřkl poslanec. Stále je to nesmysl,“ komentoval celou věc šéf VV Radek John. Jeho slova by se možná mohla vytesat nad vchod do sněmovny zlatým písmem.
„Víš moc dobře, o čem mluvím“
Ve světle současné vládní krize stojí za připomenutí i dění kolem rozštěpení Věcí veřejných poté, co se rozhodly opustit vládu Petra Nečase. „Jsem šokován, opakuje se Sarajevo 2,“ reagoval v prohlášení Radek John, toho času pracovně v zahraničí, když platforma Karolíny Peake ohlásila odchod z VV spolu s dalšími poslanci a ochotu podílet se dál na koalici s Nečasem. „Odpadlíci využili mé cesty do Varšavy, o které dlouhodobě věděli, a za mými zády vyhlásili platformu funkcí a postů. Nápadně mi to připomíná zkušenost, kterou získala KDU-ČSL, když ji opustili funkcionáři se svými posty a založili si novou platformu - TOP 09,“ hlásal John. Jak vidno, politická historie se opakuje v kruhu.
„Potřebuješ prachy?“
„Pane ministře financí, máte určitě pravdu, že já jako obyčejný lékař nikdy nemohu pochopit genialitu chemika z pneumatikárny, který je tím nejlepším ministrem financí, takže to já naprosto uznávám a respektuji,“ hřímal ještě počátkem května ve sněmovně David Rath při slovní přestřelce s Kalouskem. Za deset dní už seděl v cele za přijetí úplatku v aféře rekonstrukce zámku Buštěhrad a jeho aféra se zařadila k nejsledovanějším politickým událostem v historii České republiky.
Označit se stačil mimo jiné za politického vězně, a svůj případ přirovnal k věznění bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové. I přesto ho v červnu sněmovna 183 hlasy vydala k trestnímu stíhání. Proti Rathovu stíhání byli jen Pavel Ploc (ČSSD) a nezařazený Jaroslav Škárka, jenž byl sám nepravomocně odsouzen pro podezření z podvodu v korupční aféře ve Věcech veřejných. Hlasování si poslanci v září znovu zopakovali kvůli další policejní žádosti v Rathově případu.
„Ty sis myslel, že tě jako zdroj neprásknou, co?“
Skupina Ztohoven Rathovu červnovou řeč před poslanci opepřila telefonickou akcí, když poslancům rozesílali SMS zprávy s textem vyzávajícím k „morální reformě“. Mezi zprávami poslali poslancům třeba:
- Rozhodl jsem se nepodilet se uz vice na postupnem rozkladu nasi spolecnosti, a proto se priklanim k Moralni reforme.
- To jsem sam, kdo vidi to zverstvo, ktere cinime? Takto to preci neni mozne. Skonceme s tim jednou provzdy. Jsem pripraven nest plnou zodpovednost. Jsem pripraven odhalit pravdu.
- Uz nemuzu! Nedokazu prehlizet to nehorazny oblbovani lidi. Do politiky jsem vstupovala z jinych duvodu a na tomhle jiz odmitam participovat.
- Byl jsem pod velkym tlakem, proto jsem se choval tak hloupe. Za poslednich dvacet let se kladl velky duraz na majetek, penize a blahobyt, ale zaroven se zapominalo na podstatu lidstvi. Chci to zmenit, chci sebe zmenit, pojd do toho se mnou!
- Mam pocit, ze vse delalame spatne. Zistne a prospecharsky. Dejme sanci Moralni reforme.
„Promiňte, ale asi to trochu přeháníte“
Aby toho strkání nosu „několika policejních plukovníků“ do poslaneckých lavic nebylo v tomto roce málo, zažádali vyšetřovatelé také o Vlastu Parkanovou kvůli nákupu letounů CASA, když ještě zastávala funkci ministryně obrany. Parkanová už při hlasování našla mezi kolegy a kolegyněmi v dolní parlamentní komoře více zastánců, pro zbavení imunity zvedlo ruku 117 poslanců, proti bylo 45. Ani důrazná a hlasitá obhajoba ze strany Miroslava Kalouska jí ale při hlasování nebyla nic platná. „Větší hloupost už nám na stole nepřistane do konce tohoto volebního období,“ komentoval tehdy Kalousek policejní žádost. Zda se mýlil, či nikoli, ukáže až soudní verdikt.
Ústavní právník Jan Kysela ke kauze poznamenal poměrně pozoruhodnou myšlenku, že kdyby se Parkanová měla dopustit trestného činu hlasováním ve vládě, bylo by důvodné stíhat všechny členy vlády. „Není asi úplně obvyklé, aby byly stíhány celé vlády, na druhou stranu to asi není nic nepředstavitelného,“ dodal.
„Voni nejsou takový skety“
Současná vláda rovněž ustála už čtvrté hlasování o nedůvěře, podle premiéra Nečase hlasování nebylo opozicí myšleno vážně. „Absolvovali jsme více politické divadlo než vážně míněný krok,“ podotkl tehdy. Během „tyjátru“ hovořil třeba Lubomír Zaorálek o vládě jako o „státní mafii“, Kateřina Konečná z KSČM citovala směrem k vládě biblickou pasáž o „Marnosti nad marnost“ a Vít Bárta předeslal, že bude bezesporu nutné vyvolat hlasování o nedůvěře vládě ještě několikrát.
„Hele, nechte si ty sprosťárny“
Závěrem bychom mohli zavzpomínat na loajální rebelanty z řad ODS, kteří kvůli svým osobním ambicím vládě Petra Nečase pořádně zatopili. Nakonec ale svůj boj za „plnění stranického programu“ vzdali a jak to vypadá, nezůstanou za to bez odměny. Nakonec se ale projevili jako ti správní kluci a vzdali se mandátu. Pojďme si připomenout alespoň slova jejich čelního představitele Petra Tluchoře: „Vážený pane premiére, milý Petře, vážená paní předsedkyně, milá Mirko. Přátelé, kamarádi. Bylo mi tady s vámi dobře a na základě Článku 24 Ústavy České republiky se vzdávám tímto mandátu.“
Do nového roku si přejme, aby nikdo z nás ani symbolicky nečetl v řeči správců veřejných statků: „Zítra rozbiju hubu tobě…“
