Visegrád odmítá jakékoli debaty o zmenšení Schengenu

Předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska a Maďarska ostře vystoupili proti myšlence takzvaného malého Schengenu, která se po teroristických útocích v Paříži objevila v diskusích o bezpečnosti v Evropě. Jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné, shodli se v Praze premiéři zemí visegrádské čtyřky. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.

Šéfové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zároveň Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky, nabídli veškerou nezbytnou podporu a spolupráci. V diplomatických kuloárech se v poslední době především v důsledku migrační krize objevilo několik neformálních návrhů na omezení schengenského prostoru, z něhož by tak teoreticky mohly vypadnout země střední Evropy.

„Oportunistické návrhy na převratnou přeměnu současného Schengenu do takzvaných mini-Schengenů v jakékoliv možné formě a rozsahu, a stejně tak přímé či skryté snahy o omezení volného pohybu jdoucí za právní rámec a ohrožující hlavní úspěchy evropské integrace, nejsou přijatelné,“ uvedli premiéři Visegrádu ve společném prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Tyto návrhy neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádějí politickou pozornost,“ konstatovali také. Šéfové vlád V4 se také shodli na zahájení kroků směřujících k založení skupiny Přátel Schengenu, která má být platformou pro otevřenou diskusi o schengenských pravidlech a jejich zlepšení.

Premiéři V4 také nabídli veškerou nezbytnou pomoc a spolupráci Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky. Teroristické útoky v Paříži, které si vyžádaly kolem 130 obětí, šéfové vlád označili za útok na hodnoty, které spojují evropské národy. "Vzhledem k povaze a rozsahu této bezpečnostní výzvy musí Evropská unie jednat. Zdůrazňujeme, že nadcházející prosincová Evropská rada musí zaujmout jasné stanovisko k boji proti terorismu," uvedli.

Konkrétně zmínili potřebu zlepšení sdílení zpravodajských a dalších informací v rámci Evropy, dokončení projednávání směrnice o jmenné evidenci cestujících nebo opatření zaměřená na boj s financováním terorismu a organizovaným zločinem. Dále podpořili efektivní koordinaci úsilí, které směřuje ke zničení Islámského státu.

S myšlenkou malého Schengenu přišlo Nizozemsko

Krátce po terorostických útocích v Paříži 13. listopadu přišla myšlenka malého Schengenu z Nizozemska. List De Telegraph informoval o tom, že zmenšený Schengen by měl zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.

Podle nizozemského ministra zahraničí Berta Koendersa jsou ve hře ale i jiná opatření. „Nizozemsko a další země jednají o mnoha různých řešeních,“ uvedla týden po pařížských událostech mluvčí ministerstva spravedlnosti Janet Takensová, která dohlíží na přistěhovaleckou politiku.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière poté avizoval, že Berlínu se nizozemský návrh příliš nezamlouvá. „Naším politickým cílem musí být, aby schengenský prostor fungoval jako celek,“ prohlásil de Maiziére. „Všechno ostatní mohou být jen doplňkové úvahy,“ dodal.

Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen. Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor. Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna bude třetím dnem jednat o vyslovení důvěry Babišově vládě

Sněmovna se bude ve čtvrtek třetím dnem zabývat žádostí o vyslovení důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), který tvoří i SPD a Motoristé. Diskuze trvala od úterý do středy dohromady asi devatenáct hodin čistého času. Ve středu většinou vystupovali opoziční poslanci, kteří před novou vládou varovali a kritizovali ji. Do rozpravy bylo na konci středečního jednání přihlášeno ještě přes dvacet zákonodárců. K samotnému hlasování by mohlo dojít v průběhu čtvrtka.
před 49 mminutami

Sněmovna druhým dnem jednala o důvěře vládě

Sněmovna opět přerušila debatu o vyslovení důvěry vládě, kterou zahájila v úterý odpoledne. K hlasování se dolní komora dostane nejspíše ve čtvrtek. Diskuse včetně vystoupení členů vlády trvala zatím 19 hodin. V úvodu středečního jednání hovořili zástupci opozice s přednostním právem, kteří před novým kabinetem varovali. Po jedenácté hodině dopoledne sněmovna zahájila obecnou rozpravu, během níž další opoziční zákonodárci pokračovali v kritice vlády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 10 hhodinami

Ministr Šebestyán odvolal ředitele Lesů ČR Šafaříka

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ve středu odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka. Dočasným řízením podniku je pověřený výrobně-technický ředitel Libor Strakoš. Ředitelem Lesů ČR byl Šafařík od listopadu 2022, jmenoval ho tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) z vlády Petra Fialy (ODS). Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi. Šafařík sdělil, že rozhodnutí ministra respektuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Turek bude zmocněncem na resortu životního prostředí na základě smlouvy či dohody

Poslanec Motoristů Filip Turek bude jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal zaměstnancem ministerstva životního prostředí na základě pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti. Vyplývá to ze statutu zmocněnce, který schválila vláda. Za výkon své funkce bude odpovídat vládě, která ho jmenuje a odvolává na návrh ministra životního prostředí. Turek by měl mimo jiné zastupovat vládu při jednáních s orgány Evropské unie a neformálních mezinárodních konzultacích v oblasti klimatu v rozsahu pověření vládou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 15 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 16 hhodinami
Načítání...