Visegrád odmítá jakékoli debaty o zmenšení Schengenu

Předsedové vlád Česka, Polska, Slovenska a Maďarska ostře vystoupili proti myšlence takzvaného malého Schengenu, která se po teroristických útocích v Paříži objevila v diskusích o bezpečnosti v Evropě. Jakékoliv návrhy na vytvoření takzvaného mini-Schengenu jsou nepřijatelné, shodli se v Praze premiéři zemí visegrádské čtyřky. Vyslovili se i proti dalším přímým nebo skrytým snahám o omezení volného pohybu v rámci Evropské unie.

Šéfové vlád Česka, Slovenska, Polska a Maďarska zároveň Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky, nabídli veškerou nezbytnou podporu a spolupráci. V diplomatických kuloárech se v poslední době především v důsledku migrační krize objevilo několik neformálních návrhů na omezení schengenského prostoru, z něhož by tak teoreticky mohly vypadnout země střední Evropy.

„Oportunistické návrhy na převratnou přeměnu současného Schengenu do takzvaných mini-Schengenů v jakékoliv možné formě a rozsahu, a stejně tak přímé či skryté snahy o omezení volného pohybu jdoucí za právní rámec a ohrožující hlavní úspěchy evropské integrace, nejsou přijatelné,“ uvedli premiéři Visegrádu ve společném prohlášení.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Tyto návrhy neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádějí politickou pozornost,“ konstatovali také. Šéfové vlád V4 se také shodli na zahájení kroků směřujících k založení skupiny Přátel Schengenu, která má být platformou pro otevřenou diskusi o schengenských pravidlech a jejich zlepšení.

Premiéři V4 také nabídli veškerou nezbytnou pomoc a spolupráci Francii, kterou nedávno otřásly teroristické útoky. Teroristické útoky v Paříži, které si vyžádaly kolem 130 obětí, šéfové vlád označili za útok na hodnoty, které spojují evropské národy. "Vzhledem k povaze a rozsahu této bezpečnostní výzvy musí Evropská unie jednat. Zdůrazňujeme, že nadcházející prosincová Evropská rada musí zaujmout jasné stanovisko k boji proti terorismu," uvedli.

Konkrétně zmínili potřebu zlepšení sdílení zpravodajských a dalších informací v rámci Evropy, dokončení projednávání směrnice o jmenné evidenci cestujících nebo opatření zaměřená na boj s financováním terorismu a organizovaným zločinem. Dále podpořili efektivní koordinaci úsilí, které směřuje ke zničení Islámského státu.

S myšlenkou malého Schengenu přišlo Nizozemsko

Krátce po terorostických útocích v Paříži 13. listopadu přišla myšlenka malého Schengenu z Nizozemska. List De Telegraph informoval o tom, že zmenšený Schengen by měl zahrnovat Rakousko, Německo, Belgii, Lucembursko a Nizozemsko. Vznikly by zároveň tranzitní tábory pro migranty, kteří do těchto států míří.

Podle nizozemského ministra zahraničí Berta Koendersa jsou ve hře ale i jiná opatření. „Nizozemsko a další země jednají o mnoha různých řešeních,“ uvedla týden po pařížských událostech mluvčí ministerstva spravedlnosti Janet Takensová, která dohlíží na přistěhovaleckou politiku.

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière poté avizoval, že Berlínu se nizozemský návrh příliš nezamlouvá. „Naším politickým cílem musí být, aby schengenský prostor fungoval jako celek,“ prohlásil de Maiziére. „Všechno ostatní mohou být jen doplňkové úvahy,“ dodal.

Schengenská smlouva byla podepsána v roce 1985 na palubě lodi Princesse Marie-Astrid poblíž lucemburského městečka Schengen. Na jejím základě byly v roce 1995 zrušeny celní a pasové kontroly na vnitřních hranicích některých států Evropské unie, čímž vznikl takzvaný schengenský prostor. Jeho součástí je v současnosti 26 států – Česko se k projektu připojilo v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...