Praha – Národní muzeum získalo největší přírůstek za posledních padesát let; v těchto dnech přebírá kolekci bezmála 700 tisíc předmětů z Muzea dělnického hnutí, které mapovalo levicovou linku českých a československých dějin od časů Rakouska-Uherska po sametovou revoluci. Mezi získanými exponáty figuruje např. originální rukopis Reportáže psané na oprátce nebo pero, kterým Němci stvrdili v květnu 1945 svou kapitulaci.
Muzeum dělnického hnutí vzniklo v březnu 1990 sloučením tří výstavních prostor z časů socialismu - muzeí Julia Fučíka, Klementa Gottwalda a Vladimíra Iljiče Lenina. Ve své budově v pražských Vokovicích ale nemělo pro objemnou sbírku dostatečný prostor, a fond proto nyní předalo Národnímu muzeu.
První muzeum v republice tím do rukou dostalo jedinečnou kolekci tuzemských kulturních, politických a společenských dějin, která sahá od reálného socialismu 80. let až ke vzniku sociální demokracie v 70. letech 19. století. Z pohledu dělnictva tak zachycuje dějiny středoevropského prostoru i mezinárodní politiky.
„Jedná se o sbírky historických plakátů a praporů, velkou sbírku výtvarného umění i rozsáhlý fotoarchiv s dokumentací květnového a pražského povstání, dary prezidentů a zcela unikátní osobní fond Julia Fučíka. Je to ucelená sbírka, kterou nelze najít nikde jinde,“ přibližuje exponáty ředitelka dělnického muzea Libuše Eliášová. „Sbírka novodobých dějin se tak rozrostla o jedinečnou ucelenou kolekci předmětů a dokumentů, jejíž historicko-společenská hodnota je nevyčíslitelná,“ dodal generální ředitel NM Michal Lukeš.
Reportáž, pero, plakát a Husákova intarzie
Mezi získanými předměty figuruje rozsáhlý fond výtvarného umění ve stylu socialistického realismu, modely pomníku osvobození Rudou armádou, který dodnes stojí u Hlavního nádraží, nebo chlebová figurka tuláka, již ve vězení vytvořil pozdější prezident Antonín Zápotocký.
Mezi nejcennější předměty patří originální motákový rukopis Reportáže psané na oprátce od komunistického novináře Julia Fučíka a pero, kterým podepsal německý vojenský velitel kapitulaci německých vojsk v Praze 8. 5. 1945. „Jeho kulturně-historická hodnota je nevyčíslitelná,“ dodává historik Národního muzea Marek Junek.
Národní muzeum získává i první londýnské vydání Manifestu komunistické strany z února 1848 nebo jediné dva zachované výtisky plakátu Karla Teigeho k 10. výročí VŘSR z roku 1927. Raritní je také intarzovaný portrét Gustáva Husáka, který v roce 1986 darovala XVII. sjezdu KSČ Lidová strana Íránu.
Rozsáhlá sbírka se bude v průběhu následujících dvanácti měsíců stěhovat do depozitáře v Terezíně, kde budou pracovníci muzea jednotlivé exponáty popisovat a restaurovat. Po rekonstrukci hlavní budovy v roce 2018 vystaví Národní muzeum část exponátů nastálo. Podle historiků je sbírka nedocenitelná i v oblasti zachycení dějin československého muzejnictví v letech 1954–1989. „Jedná se o jednu z největších akvizic od založení Národního muzea v 19. století,“ dodal Lukeš.
