Praha - Lidé jsou čím dál ochotnější za zdraví svých mazlíčků zaplatit mnohdy i desetitisíce korun. Často se ale jedná pouze o kosmetické zákroky, které zdraví zvířete nutně nevyžaduje, jeho majitelé však chtějí jeho dokonalejší vzhled. Veterináři v takových případech musí řešit etické otázky, zda je pomoc žádoucí, nebo jde naopak o trápení zvířete. Podle Pavla Braunera z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno se vztah mezi člověkem a zvířetem v moderní společnosti posunul od antropocentrismu k tzv. patocentrismu, kdy se více dbá o blaho zvířat.
Současná moderní společnost už převážně nevnímá zvířata jako věc, byť tomu tak po celá tisíciletí bylo. „Už od domestikace zvířat se prosazoval víceméně antropocentrický přístup, který můžeme spatřovat pochopitelně i v dnešní době, ale současná praktická etika má už dnes rozměr patocentrický, tedy respektuje požadavky ze strany zvířat,“ tvrdí Brauner.
- Pavel Brauner, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno: „Už to není spor, jestli zvířata mají, či nemají duši, jak na ně můžeme nahlížet z hlediska filozofického, ale je to otázka, jestli mohou být vystavována utrpení, jak vnímají bolest, a podle těchto kritérií musí být utvářena celková koncepce a etický přístup ke zvířatům.“
Budoucí zvěrolékaři se s obecnými principy etiky ve veterinární medicíně setkají už v prvním ročníku svého studia v rámci předmětu Lékařská terminologie a etika. V samotné veterinární praxi pak ale lékař čelí etickým vztahům nejen s majiteli či chovateli zvířat, ale především vztahům se samotnými zvířaty-pacienty.
Patocentrismus
- Lidé mají morální závazky s ohledem na (míru) utrpení zvířat.
- Dobrý život je tedy život s co nejnižší mírou utrpení pro všechny cítící tvory.
- Patocentrismus požaduje ochranu bolest cítících zvířat, i když z toho plynou nevýhody pro člověka.
- Např. minimalizace či zákaz pokusů na zvířatech, minimalizace či zákaz chovu přinášejícího utrpení zvířatům apod.
Kosmetické zákroky zakazuje etika i legislativa
Významný posun ve vnímání zvířat je také emocionální rovina, kdy se domácí mazlíček stává doslova členem rodiny, kvůli jehož zdraví jsou majitelé ochotni se i zadlužit. „Jsou to víceméně společníci člověka, hrají tedy roli i v emoční sféře, a tudíž se stávají jakýmisi členy domácnosti a mají přímé vazby na chovatele, resp. majitele zvířete,“ dodává Brauner.
Mezi nejčastější lékařské zákroky, které veterináři provádí, patří preventivní očkování, časté jsou také kastrace a ošetřování zubního kamene. Dříve oblíbené kupírování uší či ocásků z jiných než zdravotních důvodů je v současné době legislativou zakázáno. I přesto ale mnohdy dochází k porušení veterinární etiky právě tím, že je zákrok vykázán ze zdravotních důvodů.
- Pavel Brauner, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno: „Kosmetické zákroky nejsou z hlediska estetických kritérií povoleny, takže to dříve prováděné kupírování uší a ocásků, případně další zákroky mající za cíl změnu vzhledu zvířete, už povoleny nejsou.“
