Praha – U obvodního soudu padne první rozsudek v rozsáhlém vyšetřování kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Jde o údajné zneužití vojenské tajné služby, kde jsou vedle Nečasové obžalovaní také dva bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také zpravodajec Jan Pohůnek. Žalobce pro ně navrhuje tresty mezi třemi a čtyřmi roky vězení. Čtveřice obžalovaných vinu naopak odmítá a žádá zproštění obžaloby.
Verdikt v kauze Nagyová: Půjde za zneužití vojenského zpravodajství za mříže?
Soudní jednání začne v 10:00 a bude veřejné, což je rozdíl oproti minulým líčením. Řada výslechů svědků a také závěrečné řeči se kvůli utajovaným informacím odehrály za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti. Některé informace tak mají média jen od advokátů nebo obžalovaných a neshodují se s pohledem státního zástupce.
Nečasová prý nechala sledovat manželku premiéra z osobních důvodů
Případ se týká údajného zneužití vojenské rozvědky - podle obžaloby nechala bývalá šéfka kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová na podzim roku 2012 sledovat z osobních důvodů tehdejší manželku premiéra Radku Nečasovou. Kromě ní měla být sledována také správkyně Hrzánského paláce Alena Hegerová a její přítel a osobní řidič Jany Nečasové Jiří Pertl.
obrázek
Hegerová u soudu řekla, že se jí se sledováním Jana Nečasová sama svěřila a ukázala jí i fotografie: „Jsem focená, jak jedu z práce, pohybuji se ve svém domě,“ uvedla. Podle Hegerové se jí ale Jana Nečasová svěřila i s tím, že nechává sledovat nyní už bývalou manželku Nečase Radku, aby zjistila, zda nemá milence. Neměla ji prý ráda a často se o ní vyjadřovala vulgárně. Také Pertl před soudem vypověděl, že ho nechala Jana Nečasová sledovat a ukázala i jemu fotografie. Podle obžaloby byla dvojice sledovaná z obav, že by mohli informace roznést dál.
Soud také nechal přehrát odposlechy, které zachycují vztah Jany Nečasové (Nagyové) k tehdejší manželce premiéra Nečase Radce i samotnému předsedovi vlády. Na záznamech Jana Nečasová (Nagyová) Radku Nečasovou opakovaně uráží, premiéra verbálně napadá a žádá po něm mimo jiné, aby Ondreje Páleníka navrhl do čela Nejvyššího kontrolního úřadu. Proti přehrávání odposlechů protestoval právník Jany Nečasové s tím, že jsou dehonestující. Soudkyně však námitky zamítla s tím, že záznamy objasňují motiv jednání obžalovaných. Z telefonických odposlechů také vyplývá, že byla Jana Nečasová se spoluobžalovanými exdůstojníky vojenské tajné služby minimálně v častém kontaktu.
Verze obhajoby: Nešlo o sledování, ale kontrasledování
Vůbec poprvé pak před soudem o kauze promluvil expremiér Petr Nečas – před policií totiž dříve odmítl vypovídat. U soudu Nečas popřel, že by jeho manželku v roce 2012 sledovala Vojenská rozvědka. Po neveřejném jednání řekl, že se nic nezákonného nestalo. „Nemohu o tom moc mluvit, nicméně vypovídal jsem pravdu a nic než pravdu. Zopakoval jsem pouze to, co říkám od roku 2013, že podle mého nejhlubšího přesvědčení k žádné nezákonné činnosti nedošlo… Nemohu tudíž být stíhaný ani já, ani další obžalovaní,“ řekl Nečas novinářům. Žalobce označil jeho výpověď za pečlivě připravenou „s cílem vyvinit svou manželku a další obžalované“.
obrázek
Kromě Nečase vypovídali u soudu za zavřenými dveřmi také oba bývalí šéfové Vojenského zpravodajství. Podle několika zdrojů prohlásil Ondrej Páleník, že sledování své tehdejší manželky zadal přímo premiér Nečas. To samé měl dříve prohlásit i další exšéf rozvědky Milan Kovanda. Zadání i podle něj směřovalo právě od tehdejšího premiéra, který prý měl obavy, že se "někdo motá kolem paní (Radky) Nečasové. Podle jejich verze tak nejde o sledování – ale kontrasledování.
Stejnou verzi soudu přednesl i advokát Jany Nečasové Eduard Bruna. Jeho klientka údajně chtěla akcí chránit rodinu premiéra Nečase, protože se k ní dostaly informace o jejím ohrožení. Radka Nečasová se prý zřejmě mohla dostat do vlivu jehovistů. Radka Nečasová ovšem u soudu vypověděla, že ji žádná sekta nekontaktovala. Současně prohlásila, že nemá ponětí ani o žádné hrozbě týkající se její rodiny, kvůli které by bylo sledování nutné. Pouze jí několikrát přišly hanlivé SMS, kterými se však dále nezabývala.
Radka Nečasová
Hlavní líčení se dostalo do závěrečné části v pondělí, kdy žalobce Rostislav Bajger z olomouckého státního zastupitelství navrhl Janě Nečasové 3,5 roku vězení. Podobné tresty pak navrhl i pro další tři obžalované. Advokát Bruna chtěl v pondělí přečíst písemné vyjádření Jany Nečasové, to ale soudkyně nepřipustila. Páleník a Kovanda pak zopakovali, že podle nich žalobce nepředložil žádné důkazy. Stejně se vyjádřil Pohůnek.
Obvodní soud pro Prahu 1 už v této věci jednou rozhodl, Janu Nečasovou uznal vinou a udělil jí roční podmínku s odkladem na čtyři roky. Neproběhlo ale klasické líčení – soud rozhodl trestním příkazem. Soud rovněž zastavil stíhání zpravodajce Pohůnka a případy šéfů VZ Páleníka a Kovandy postoupil k vyřešení ministerstvu obrany.
Nečasová i státní zástupce však proti tomuto rozhodnutí podali odpor a později vrátil městský soud případ Páleníka, Kovandy i Pohůnka k novému projednání. Ti proto čekají na verdikt spolu s Janou Nečasovou.
Jana Nečasová je podle žalobců pojítkem mezi více případy
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Jany Nečasové, který se dostal před soud. Podle žalobců je ale Jana Nečasová pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy. Kvůli kauze Nagyová skončila Nečasova vláda ODS, TOP 09 a VV (které později nahradilo LIDEM) a do premiérského křesla usedl Jiří Rusnok.
1. Únik informací z BIS
Další větev vyšetřování se týká údajného úniku tajných informací z Bezpečnostní informační služby. V této části jsou podle dřívějších informací kromě Nečasové obžalovaní také lobbista Ivo Rittig, advokát David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal a Rittigův obchodní partner Tomáš Jindra. Také tato část už se dostala k soudu, ten ji ale tento týden vrátil zpět k došetření. Podle soudu vadí, že je obžaloba v utajeném režimu, k čemuž prý nebyl důvod. Navíc by to znemožnilo žádné projednávání i obhajobu obžalovaných.
2. Kauza tzv. trafik pro exposlance ODS
Jana Nečasová figuruje také v kauze uplácení trojice bývalých poslanců ODS. Tluchoř, Fuksa a Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, které jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátů a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Výměnu mandátů za tzv. trafiky měla s exposlanci domlouvat právě Jana Nečasová a také bývalý člen vedení ČD a Fuksův náměstek Roman Boček. Nejvyšší soud však rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita. Obvinění z podplácení ale stále čelí bývalý premiér Petr Nečas a také Jana Nečasová s Bočkem, kteří ho podle žalobců společně navedli k přislíbení úplatku.
3. Krácení daně za luxusní dary
Od letošního března je pak Nečasová stíhaná také kvůli krácení daně. Podle žalobců prý dostala luxusní dary za skoro deset milionů korun – šlo například o luxusní kabelky nebo šperky. Jenže z nich neodvedla daň, čímž měla stát připravit o zhruba 700 tisíc korun. Žalobci ji chtěli kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. V květnu podala Jana Nečasová proti tomuto obvinění stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.