Praha – Obměněný Senát si pod taktovkou vítězné ČSSD bude muset zvolit nové vedení. Po vzoru Poslanecké sněmovny, kde došlo ke snížení počtu místopředsedů, lze podobný krok očekávat i v Senátu. Shodli se na tom v dnešních Otázkách Václava Moravce předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Ten je také společně s Alenou Gajdůškovou a Milanem Štěchem jedním z možných kandidátů na nového předsedu horní komory.
Vedení Senátu zřejmě projde redukční dietou
Senát má doposud předsedu a pět místopředsedů a stejně jako dolní komora i jeho vedení by mohlo projít jakousi redukční dietou. „Bylo by dobré zredukovat na nějaký rozumnější počet,“ myslí si Němcová. Podobně se vyjádřil i Škromach, podle kterého by i v Senátu měla být ambice dělat úspory. Zároveň potvrdil, že sociální demokraté budou v obsazování čela Senátu postupovat na základě poměrného zastoupení. Úspěšné strany tedy budou mít své zástupce ve vedení senátu i v jednotlivých funkcích.
Škromach předsedou? „Získám-li důvěru, tak samozřejmě ano.“
Senátorský klub vítězné ČSSD bude muset ze svých řad vybrat nového šéfa Senátu. Jedním z vážných kandidátů je i Škromach. „Už jsem to zaslechl a je pravda, že jsou tu lidé, kteří podporují tuto variantu. Já jsem byl vždycky disciplinovaný člen a funkcionář ČSSD, a bude-li to v zájmu sociální demokracie, tak o tom můžeme jednat. Hlavní roli v tom bude hrát senátorský klub,“ uvedl novopečený senátor v Otázkách. Na přímou otázku však dodal: „Získám-li důvěru, tak samozřejmě ano.“
Škromach však není jediný, spekuluje se i o dosavadní první místopředsedkyni Senátu Aleně Gajdůškové, které by mohl pomoci i fakt, že je žena. I ve vedení dolní komory jsou totiž tři ženy a ČSSD vládu kritizovala, že právě ženy v kabinetu Petra Nečase chybí. Kandidátem je i další místopředseda senátu a bývalý šéf odborářů Milan Štěch. Ten už také potvrdil, že by křeslo předsedy Senátu přijal.
Na volbě prezidenta se musí koalice s opozicí dohodnout
Sociální demokraté už slíbili, že budou sněmovně vracet některé reformní návrhy, které by byly například příliš necitlivé vůči určitým sociálním skupinám. „Dojde k úpravám zákonů, které se týkají postavení rodin s dětmi, seniorů, zaměstnanců a to jsou věci, které považujeme za restriktivní a nepřiměřené,“ uvedl Škromach. U klíčových zákonů bude ČSSD požadovat jejich podobu tak, aby se pod ně mohli podepsat i jejich poslanci.
Podle Němcové je na odpovědnosti ČSSD, do jaké míry bude některé zákony zdržovat. Příkladem je zdanění stavebního spoření nebo novely měnící daňové sazby, které se nemusí schválit včas, aby mohlo platit od 1. 1. 2011. S tím však počítá státní rozpočet, ve kterém budou peníze chybět. Shodu s opozicí však měla podle Škromacha hledat již dříve. Ať už však bude ČSSD více či méně blokovat Sněmovnou schválené zákony, u ústavních zákonů, jakým je například volba prezidenta či volební zákony, se budou muset koalice i opozice vždy dohodnout.