Současné vedení ČSSD na dubnovém mimořádném sjezdu strany skončí, oznámil na krajské konferenci na Vysočině statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec. Navrhuje, aby nového předsedu volili přímo všichni členové strany. Podle něj by strana také měla zvážit, jestli by nebylo vhodného oslovit pro kandidaturu na předsedu také nestraníky. O termínu sjezdu rozhodne ústřední výkonný výbor v listopadu, bude v únoru nebo v dubnu.
Vedení ČSSD na dubnovém sjezdu strany skončí. Předsedou by mohl být i nestraník, řekl Chovanec
„Výkonný výbor navrhnu svolat na listopad, aby byla šance se rozhodnout, jestli bude sjezd v únoru nebo v dubnu. Pokud by byl v únoru, tak by se přímá volba předsedy dala stihnout velmi těžko,“ řekl odpoledne v Praze Chovanec. Mimořádným sjezdem automaticky končí současné vedení.
Chovanec spolustraníkům z Vysočiny řekl, že strana v současné krizové situaci potřebuje v čele člověka, který bude mít silnou podporu členů i mandát. Proto chce navrhnout, aby byl volen přímo. Předsedu ČSSD volí podle stanov strany na dobu dvou let sjezd, pokud ústřední výkonný výbor (ÚVV) nerozhodl o přímé volbě předsedy.
„Řekl jsem, že se nebráním hledat i mezi nestraníky, ale nejen mezi nimi,“ podotkl statutární místopředseda později. Kandidát by ale do ČSSD vstoupit musel. „Vstoupit do sociální demokracie je velmi rychlý proces. Stačí jedna schůze místní organizace,“ dodal. Sám o kandidatuře do stranických orgánů zatím neuvažuje.
Dubnový termín sjezdu považuje za nejvhodnější i kvůli tomu, že umožní, aby se přímé volby předsedy zúčastnil co největší počet lidí, kteří by zároveň měli dost času na to objet regiony a představit tam svůj program a koncepci.
Sociální demokracie ve sněmovních volbách obhajovala 20,45 procenta hlasů, získala jen 7,27 procenta. Drtivý propad na jednociferný výsledek nezastavilo ani červnové rozdělení funkcí ve straně mezi Chovance, který v čele ČSSD nahradil premiéra Bohuslava Sobotku, a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, jenž se stal volebním lídrem.
Chovanec před delegáty krajské konference připustil chyby současného vedení v komunikaci a zdůraznil, že by nové vedení mělo více a lépe komunikovat s členskou základnou na všech úrovních. Budoucnost ČSSD vidí v tom, že se otevře novým členům, odborářům, studentům nebo levicovým intelektuálům.
Strana podle něj také musí dělat jasná a čitelná rozhodnutí. Chovanec v projevu za nešťastné rozhodnutí označil květnové události kolem demise vlády, která později byla stažena. Z vlády byl odvolán tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Situace tehdy vyvolala vládní krizi. Chovanec tehdy prosazoval předčasné volby.
Členové ČSSD se v názoru na přímou volbu předsedy neshodnou
Členové ČSSD se neshodnou v názoru na dnešní návrh statutárního místopředsedy Milana Chovance, aby nového předsedu volili přímo všichni členové strany. Někteří to v současné situaci nepovažují za šťastné řešení, jiní naopak tento postup podporují. Většina sociálních demokratů ale nechce, aby se předsedou ČSSD stal nestraník, zjistila ČSSD.
Například předseda ČSSD v Ústeckém kraji Miroslav Andrt nepovažuje přímou volbu za
současné situace za nejšťastnější řešení. „Myslím si, že by spíše měl být dán prostor pár lidem, co budou chtít, trochu nadneseně řečeno, prapor zvednout,“ řekl. Bojí se, že by regiony hlasovaly jen pro své kandidáty. Nesouhlasí ani s nestraníkem v čele. Podle něj jsou ve straně stále lidé bez pošramocené pověsti, kteří jsou schopni získat důvěru napříč republikou.
A naopak třeba předsedkyně ČSSD ve Zlínském kraji Milena Kovaříková uvedla, že volba předsedy všemi členy je pro ni názor zajímavý a akceptovatelný. „Nedokážu si však představit ve vedení ČSSD člověka, který není jejím členem,“ uvedla.
Stejně tak by proti přímé volbě nic nenamítala ani místopředsedkyně karlovarské krajské ČSSD Markéta Wernerová. Ta si zase na místě předsedy dokáže představit osobnosti z řad nestraníků, které s ČSSD dlouhodobě úzce spolupracují. „Pokud by se ale případný nestraník opravdu měl stát předsedou, stejně by musel do strany vstoupit,“ připomněla.