Úbytku českého včelstva by mohl zabránit nečekaný pomocník, sladkovodní řasa chlorella. Zjistili to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Chlorella totiž obsahuje násobně víc bílkovin než včelami opylovávané květy, podle všeho působí i proti jejich stresu.
Včelám může prodloužit život sladkovodní řasa, zjistili vědci
Na jihu Čech se účinky chlorelly zabývají dlouhodobě, až dosud ale primárně v lázeňství; návštěvníci třeboňských koupelí tak mohli využít speciální zábaly se suspenzí řasy a celotělovou masáž éterickým olejem s řasovým obsahem.
Chlorella totiž obsahuje CGF, neboli růstový faktor, známý svými regeneračními a hojivými účinky. Má v sobě také deset procent oleje a je silným zdrojem chlorofylu. Bohatá je i na bílkoviny, mastné kyseliny, vlákninu, polysacharidy a antioxidanty. Její složení je velmi podobné pylu.
Včely si řasu našly samy
A právě vazba na pyl se ukazuje jako mimořádně významná v novém projektu jihočeských vědců. Na třeboňské akademické půdě, kde se řasa zkoumá, totiž chovají i včely, které si k chlorelle samy našly cestu.
„Když jsme kontrolovali včely po jarním proletu, tak jsem si všiml, že se vrací do úlu obalené zeleným pylem,“ uvádí algolog Ondřej Prášil z třeboňského Mikrobiologického ústavu Akademie věd s tím, že včelám řasa nejen zachutnala, ale podle všeho jim i prospívá.
„Včely si vybírají květy s dvacetiprocentním obsahem bílkovin. Chlorella má čtyřicet až padesát procent bílkovin,“ dodává chemička z třeboňského mikrobiologického ústavu Petra Urajová.
Proti stresu a pro delší život
Výsledkem byl nový výzkumný projekt, do kterého se zapojili vědci a studenti napříč obory a čeští i němečtí včelaři; v řase totiž vidí šanci, jak zabránit úbytku českých včelstev a zkracování jejich života.
„Některé výsledky, které jsme získali, naznačují, že přídavek chlorelly do krmení včel může velmi příznivě ovlivnit délku jejich života a stárnutí,“ informovala českobudějovická genetička Radmila Čapková Frydrychová.
Chlorella taky zřejmě odbourává stres, který mají včely kvůli úbytku květin, malé bohatosti pylu nebo dlouhým doletovým vzdálenostem. Dříve umírají právě kvůli stresu. Vědci nyní stresové hormony studují, výzkum zdraví včel je stále na začátku. Podle jihočeských vědců bude trvat ještě roky. Časem se zaměří i na odolnost vůči nemocem a škůdcům.