Praha – České vlády se tváří jako neoliberální, na rozdíl od Margareth Thatcherové a Ronalda Reagana však nebourají byrokratické normy a místo toho si jimi alibisticky svazují ruce. V Hyde Parku České televize to řekl prognostik a ekonom Valtr Komárek. Zároveň varoval před soustavně rozevíranými nůžkami mezi bohatými a chudými, což se podle něj projevuje i ve stávajících odchodech lékařů.
„U nás se nezačíná od koncepce, ale pořád se příštipkuje, všude je samý byrokratický předpis,“ řekl Komárek v Hyde Parku. „Naši si hrají na neoliberály, ale na rozdíl od Reagana a Thatcherové jsou samý předpis a vyhláška. Ručičky si svážou sami, a pak se na to vymlouvají. Sami si ručičky vážeme, což už je otázka filozofie,“ dodal.
Největším korupčním problémem je vláda sama
Právě na byrokratické zátěži podle něj výrazně tratí české hospodářství, které není schopné efektivně fungovat a čerpat dotace, což se promítá do každodenního života. Jako příklad použil patnáct let rozestavěné dálnice nebo prodražující se pražský tunel Blanka. „Chybí nám dopředu polemika a oponentura, chybí nám kompetentní administrativa.“
Podle někdejšího vicepremiéra ve vládě Mariána Čalfy je mj. kvůli tomu neefektivní i boj vlády při korupci. „Vlády neustále bojují proti korupci a tunelování. Přitom největším korupčním problémem je vláda sama. Kdyby tomu neotevírala prostor a nedovolila takovou benevolenci státního aparátu, který nic nekontroluje. V celém systému nejsou mechanismy, které by korupci skutečně postihovaly,“ soudí Komárek.
O Klausovi: Že lidé budou krást, si v učebnici nepřečetl
Stejně jako Thatcherová hlásal neoliberalismus podle Komárka i Václav Klaus. „Byl svatosvatě přesvědčený o své koncepci až po nevyřčenou ale myšlenou tezi, že lepší, než aby to bylo státní, je, ať to lidé rozkradou. Dělal to s nejlepším úmyslem, ale možná to bylo příliš opřené o učebnicové znalosti a bez znalosti reálné situace. Nenapadlo je (představitele ekonomické transformace), že lidé budou krást, protože to v učebnicích nebylo.“
Právě s Václavem Klausem na prahu jeho politického života zažil Komárek zřejmě největší profesionální střet své kariéry. „Sporů bylo nekonečně už v Občanském fóru a pak i na zasedání vlády. Nechtěl jsem šokovou terapii a rychlé otevření ekonomiky s tím, že budeme bezbranní… Pokud jde o Václava Klause, náš spor byl zásadní spor politicko-ekonomický. Jako osobu jsem ho oceňoval jako nesmírně pracovitého a bystrého člověka,“ uvedl Komárek.
Komárek: Země se rozeštvává a lékaři jsou toho důkazem
Komárek také kritizoval špatný stav české společnosti, jenž se projevuje i na krizi ve zdravotnictví. „Celá země se celá rozeštvává. Jako před manévry se mobilizují vojenské nemocnice a prezident div nezasedá v generálské uniformě na radě bezpečnosti. Tím, jak se vytváří napětí a štvaní, místo aby se budoval sociální smír, se dostáváme do velice nedobrého stavu,“ uvedl respektovaný ekonom.
Valtr Komárek zároveň prezentoval svou vizi nutného sociálního smíru jako prostředku rozvoje společnosti. „Stát vkládá obrovské prostředky do dálnic a železnic, rozvíjí vysoké školy a výzkum. Z toho všeho podnikatelské kruhy profitují a vytváří jim to obrovský prostor pro podnikání. Proč by se svými zisky nemohly větším procentem rozumně podílet na financování veřejného sektoru než ti, co vydělávají deset dvanáct tisíc? Bylo by to rozumné a bylo by to i v zájmu velkých podnikatelů, protože to by jim zajistilo sociální smír a klid ve státě,“ navrhl Komárek.
Valtr Komárek:
„Chuť chtít víc a víc je lidem přirozená a je hnacím motorem společnosti. Někdo to ale musí regulovat, protože chuť některých je bezbřehá. Je nutné mít jasnou mzdovou politiku, relace, kolik má mít lékař a kolik učitel ve vztahu k průměrné mzdě.“
Bohatší vrstvy podle Komárka sice odsoudit nejde, jakási vina tu ale leží. „Je pochopitelné, že společnost si musí vážit všech lidí, kteří ji táhnou dopředu, a uznávat jejich odměny. Všechno je ale o rozdílech a přispění. Proč ti, co si myslí, že táhnou společnost, mohou jako manažeři mít padesát milionů ročně? Mají stejné vysoké školy a stejnou intenzitu práce jako učitelé.“
