Praha – Ministryně spravedlnosti Helena Válková navrhuje v zákonu o státním zastupitelství dvoustupňové, specializované zastupitelství, které by se zaměřovalo na závažnou hospodářskou a majetkovou trestnou činnost. Tito žalobci by stáli mimo kompetenci Nejvyššího státního zastupitelství. Zabývali by se také korupčními delikty. Návrh zákona stanovil 75 milionů korun jako hranici majetkové škody, od které by se protikorupční žalobci kauze věnovali. Válková mimo jiné popřela, že by legislativní návrh omezoval nezávislost žalobců. Podle ní naopak znemožňuje zásahy do jejich činnosti.
„To samozřejmě není nějaká definitivní částka, o které nemůžeme diskutovat, ale nám se z mnoha důvodů i historicky zdála přijatelná,“ prohlásila ministryně při oznámení, že návrh zákona je hotov. Tito specializovaní státní zástupci by měli svého vrchního žalobce.
Jako inspirace při psaní zákona posloužila praxe v zahraničí, například efektivní boj se závažnou hospodářskou kriminalitou podle Válkové funguje v Rakousku. Tam má specializované státní zastupitelství asi 100 zaměstnanců. Záležitostí další diskuse budou pak možnosti spolupráce s ekonomickými odborníky, daňovými a finančními experty.
Specializovaní žalobci mají nahradit vrchní zastupitelství, ale zůstat pod nejvyšším žalobcem, míní Pavel Zeman.
Nejvyšší žalobce Pavel Zeman ale s takovýmto pojetím specializovaného útvaru státních zástupců nesouhlasí. V září prohlásil v Otázkách Václava Moravce, že je potřeba zrušit vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci a nahradit je právě specializovaným protikorupčním útvarem. Ten by ovšem spadal pod Nejvyšší státní zastupitelství, nikoli mimo něj. Pokud teď k takto radikálním změnám nemůže dojít, uvedl tehdy šéf státních zástupců, bylo by lepší, aby se neměnilo vůbec nic.
Válková prohlásila, že se Zemanem je „v dobrých kontaktech“ a o návrhu spolu prý budou diskutovat. „Že s návrhem nesouhlasí, to je jeho legitimní právo… Já nechci rozkolísat soustavu vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství, proto jsem se přiklonila k jinému řešení,“ dodala.
Návrh zákona omezuje možnost zasahovat do nezávislosti státních zástupců
„V tom zákoně nenajdete nikde žádné ustanovení, pokud ho nechcete vykládat se záměrem, že by bylo okamžitě zneužité příslušným politikem, které by nezávislost státních zástupců zpochybňovalo,“ prohlásila ministryně. Podle ní norma obsahuje instrumenty, které mají znemožnit nepřípustné zásahy do činnosti žalobců.
Helena Válková: „Není třeba bát se toho, že by se jednalo o bič na státní zástupce. Myslím, že státní zástupci nakonec budou rádi a že změny přivítají.“
Zákon prý také vylučuje možnost, že by ministr spravedlnosti bez jakéhokoli ohledu na mínění nejvyššího státního zástupce nebo jiného funkcionáře mohl svévolně jmenovat svého adepta. Jako příklad posílení nezávislosti státních zástupců jmenovala zavedení funkčního období vedoucích státních zástupců, povinná výběrová řízení či neopakovatelnost funkce nejvyššího státního zástupce.
Stávající verze návrhu nicméně ponechává jmenování vedoucích státních zástupců a jejich náměstků i nadále v rukou ministra spravedlnosti. Jmenováni mají být na základě výběrových řízení organizovaných ministerstvem. Nejvyšší státní zástupce bude ve funkci maximálně jedno sedmileté období. Jmenovat ho bude vláda, která jej také bude moci i nadále odvolat, ale jen ze zákonem stanovených důvodů - konkrétně pokud by déle než půl roku nevykonával funkci nebo jestliže by „porušoval povinnosti stanovené zákonem“.
