Praha - Bývalý prezident České republiky Václav Havel dnes převzal cenu Point Alpha, která je udělována za zásluhy o jednotu Německa a Evropy v míru a svobodě. Na německém velvyslanectví v Praze mu ji udělilo Kuratorium Německá jednota. Podle organizátorů Havel patří k charismatickým vzorům a nejpřesvědčivějším aktivistům evropského hnutí za svobodu ve druhé polovině 20. století.
Podle prezidentky Kuratoria, durynské ministryně Christiny Lieberknechtové, si Havel cenu zaslouží zvláště za „dlouholetou, příkladně statečně blahodárnou a nakonec bohudíky úspěšnou angažovanost za mír, svobodu a nedotknutelnost lidských práv“.
Křišťálová cena, která připomíná hraniční sloup, je pojmenována po vojenském stanovišti Point Alpha na hessensko-durynské hranici. Toto místo bylo v dobách studené války pomezím mezi východním a západním Německem. Stáli zde proti sobě vojáci NATO a Varšavské smlouvy.
Cenu doprovází odměna 50 000 eur. Havel se zatím přesně nerozhodl, jak peníze použije. „Rozhodně je neutratím na nějaké své věci v nějakém velkém super hypermarketu. Dám je na bohulibé účely,“ dodal.
Ocenění Point Alpha už v minulosti získali americký exprezident George Bush starší, bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov a bývalý německý kancléř Helmut Kohl. Běžně se uděluje v památníku Point Alpha, letos se ale pořadatelé kvůli Havlovu zdravotnímu stavu rozhodli předat cenu v Praze. Přál si tak i sám Havel - aby se slavnostní akt uskutečnil na dalším místě, které se stalo symbolem studené války - německé ambasádě v Praze.
Přesně před 19 lety se tu objevila jedna z prvních skulin v Železné oponě. Ambasáda Německé spolkové republiky v Praze se během léta 1989 stala cílem uprchlíků z tehdejší NDR. V září se tu v kritických podmínkách tísnily už 4 tisíce lidí. Vláda NDR nakonec podlehla tlaku veřejnosti. Zprávu o tom, že cesta do svobodného světa je volná, oznámil v září 1989 uprchlíkům z balkónu německého velvyslanectví Hans-Dietrich Genscher. Tehdejší ministr zahraničí Spolkové republiky přijel i tentokrát, aby pogratuloval Václavu Havlovi. „Pane prezidente Havle, nebýt vás, tak jsem tehdy na balkónu této budovy nestál,“ prohlásil.
