Výběr prezidentského kandidáta nebyl pro voliče jednoduchý. Ještě v týdnu před hlasováním byly o svém výběru přesvědčeny jen dvě pětiny Čechů. Dlouhodobě však volební model ukazoval, že stabilně nejsilnější podporu pro první kolo měl současný prezident Miloš Zeman. Mezi kandidáty měl také nejvyšší potenciál. Nárůst podpory v posledních měsících zaznamenali hlavně Pavel Fischer a Marek Hilšer. Výzkumy pro Českou televizi zpracovaly společnosti Median a Kantar TNS.
Prezident Miloš Zeman si ve volebním modelu dlouhodobě držel náskok před ostatními kandidáty. Z vývoje od listopadu vyplývá, že podpora Zemana byla navíc poměrně stabilní. Modely mu přisuzovaly zisk 41,5 až 43,5 procenta, nejvyšší dosažený potenciál pak dosahoval až 49 procent.
V posledním týdnu se však u Zemana objevil mírný pokles (v modelu se propadl pod hranici čtyřiceti procent a potenciál činil 44,5 procenta), který mohl být dán oslabením volebních motivací i rozhodováním nerozhodnutých voličů směrem k ostatním kandidátům, ale i náhodnou oscilací modelu.
Relativně stabilní podporu jak v modelu, tak ve volebním potenciálu vykazoval Jiří Drahoš, který se v průzkumech od listopadu umisťoval na druhém místě. Drahošův volební potenciál přesahoval čtyřicet procent, a to i v posledním týdnu, kdy se zatím nejvíc přiblížil potenciálu Miloše Zemana.
„Zatímco u parlamentních voleb byla před volbami značná dynamika, tak u prezidentských se od listopadu nijak zásadně nezměnila. Pořadí zůstávalo v podstatě neměnné a přelivy jsou v řádech jednotek procentních bodů,“ uvedl Pavel Ranocha z Kantar TNS.
Čím víc se blížil termín voleb, tím víc se dařilo Pavlu Fischerovi a Markovi Hilšerovi. Zatímco Fischer získal v listopadovém modelu 2,5 procenta s potenciálem na úrovni 11,5 procenta, před volbami mu model přisuzoval 8,5 procenta a potenciál činil 23,5 procenta. Hilšer měl v listopadu 2,5 procenta s potenciálem 6,5 procenta a v druhém lednovém týdnu získal v modelu 6 procent a jeho potenciál činil 15,5 procenta.
Oba tak postupně přeskočili Mirka Topolánka a přiblížili se Michalovi Horáčkovi, který v čase zaznamenal negativní trend vývoje své podpory. V listopadu v modelu získal 16,5 procenta s potenciálem až 28,5 procenta, před volbami byl na deseti procentech s potenciálem 26 procent.
S nízkou podporou nic nezmohli zbývající tři kandidáti – Vratislav Kulhánek, Jiří Hynek a Petr Hannig, kteří v žádném z měření nedokázali dosáhnout ani dvouprocentního zisku. Jejich potenciál pak shodně setrvával pod deseti procenty.
V týdnu před volbami byla o kandidátovi rozhodnuta méně než polovina lidí
Snaha získat hlasy ale měla smysl i krátce před volbami. V týdnu totiž byly o svém kandidátovi přesvědčeny jenom zhruba dvě pětiny respondentů, kteří nevylučovali účast v prvním kole prezidentských voleb. Jinými slovy se tu nabízelo asi 60 procent voličů, kteří ještě mohli názor změnit.
S tím, jak se volby blížily, byl samozřejmě patrný trend pozvolného nárůstu pevnosti přesvědčení o volbě konkrétního kandidáta. Nejpevněji jsou v tomto ohledu přesvědčeni podporovatelé současného prezidenta Miloše Zemana. Velká část lidí se však definitivně rozhodovala až ve dny voleb.
- Výzkum realizovaly společnosti Median a Kantar TNS pro Českou televizi. Sběr dat v listopadu probíhal ve dnech 11. 11. až 16. 11. 2017 na vzorku 1500 respondentů, v prosinci ve dnech 9. 12. až 14. 12. 2017 na vzorku 1504 respondentů, v prvním lednovém týdnu ve dnech 3. 1 až 7. 1. 2018 na vzorku 1503 respondentů a v druhém lednovém týdnu ve dnech 9. 1. až 11. 1. 2018 na vzorku 2014 respondentů. Vzorek odráží základní sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Sběr probíhal telefonicky (CATI).
- Statistická chyba se pohybuje od +/- 1,3 procentního bodu u postojů, které zastává 5 % respondentů až +/- 2,9 procentní body u postojů, které zastává 50 % respondentů. Statistická chyba volebního modelu se pohybuje mezi +/- 0,5 (u nejslabších kandidátů) a +/- 2,7 procentního bodu (u Miloše Zemana).
