Praha - Podpisy pod petice proti komunistickým zastupitelům v krajských radách sbírá na Staroměstském náměstí v Praze několik občanských iniciativ. Akce se koná u příležitosti zítřejšího pětašedesátého výročí převratu v roce 1948. V pondělí ho připomene několik pietních a protestních akcí, do ulic vyjdou ale také komunisté a jejich příznivci. Představitelé iniciativy Bez komunistů chtějí také vyzvat vládu, aby dala podnět Nejvyššímu správnímu soudu k posouzení protiprávnosti KSČM.
Dnešní akce je předzvěstí zítřejšího velkého happeningu, který na 17. hodinu opět na Staroměstské náměstí svolaly protikomunistické občanské iniciativy. Těch je dnes na náměstí zastoupeno více než deset - mimo jiné také jihočeští studenti, kteří sbírají podpisy pod svou petici, mají jich už více než 13 tisíc. „Ukážeme, jak by to také mohlo vypadat, kdyby v únoru 1948 vyhrála demokracie, a my jsme tady tudíž nemuseli 42 let mít komunistický režim, s jehož následky se dodnes potýkáme,“ řekl Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.
Jednotlivé protikomunistické iniciativy vznikly v krajích po krajských volbách na podzim loňského roku jako vyjádření nesouhlasu se zastoupením komunistů v krajských radách. „My jdeme ještě o krok dále. Nesouhlasíme s tím, aby komunisté, při tom všem, co tato bludná ideologie a její režim udělaly a co reprezentují, měli výraznější zastoupení ve veřejném životě. Vyzýváme demokratické strany, aby vytvořily nové krajské koalice, aby nespolupracovaly s extremisty, to jest s komunisty,“ řekl Marek.
Organizátoři chtějí především vyburcovat lidi i politické strany k větší aktivitě. Podle nich právě nízká účast při posledních krajských volbách může za to, že komunisté uspěli. „Komunismus nepatří do 21. století, měl by být uzavřen v kapitole 20. století a už bychom v tom neměli dále pokračovat,“ dodal Marek.
Vzpomínalo se na oběti komunismu
Zhruba stovka lidí se vpodvečer sešla na nedalekém Újezdě u památníku obětem komunismu. Pomník od sochaře Olbrama Zoubka připomíná ty, kdo byli za své smýšlení a svobodné jednání uvězněni či dokonce zabiti totalitní mocí. Vzpomínková akce se zde konala už po jedenácté. Piety se zúčastnil například textař a spisovatel Michal Horáček, světící biskup pražský Karel Herbst nebo ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman.
Herman dnes zdůraznil, že se nesmí zapomínat na minulost, která se v poslední době začíná promítat i v současné politice. Lidé by si podle něj měli uvědomovat, že svoboda, v níž žijí, není samozřejmostí. "V tuto chvíli, kdy se tu setkáváme, abychom vzpomínali, děkovali, v tu
samou chvíli jsou ve věznicích Severní Koreje, Kuby a Číny tisíce lidí, kteří vyznávají stejné hodnoty, jaké vyznáváme my. Je třeba nenechat se uspat, být odpovědným člověkem, odpovědným občanem. a ne odpovídat na zlo zlem," řekl a dodal, že ani političtí vězni nevolali po pomstě. Lidé si vyslechli také dopis bývalého politického vězně Josefa Plocka, člena Konfederace politických vězňů.
Pořadatel akce historik Jan Cieslar připomněl, že za komunismu bylo popraveno 250 lidí, různých rozsudků však padlo přes 200 tisíc a dalších několik tisíc lidí zemřelo ve věznicích. Řada lidí také zahynula, když se pokoušela uprchnout přes státní hranice. Počty emigrantů se blíží ke 200 tisícům.
V letech 1948-1989 prošlo věznicemi komunistického Československa přes 262 000 politických vězňů. Při zatýkání, ve vězení a v táborech nucených prací zahynulo 2 500 až 3 000 lidí. Oficiálně bylo pro protikomunistickou činnost odsouzeno a popraveno 241 lidí, poslední v listopadu 1960.
Zítra pak 65. výročí komunistického převzetí moci v bývalém Československu připomenou pietní i protestní shromáždění. K tradičním bude patřit dopolední setkání v Nerudově ulici v místě, kde před 65 lety komunisty ovládaná policie zastavila pochod studentů směřující na Hrad vyjádřit podporu tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi a požádat ho, aby komunistům neustupoval.
Na Staroměstském náměstí se má poté konat protestní shromáždění s názvem Nedovolme návrat komunistů. Uskuteční se také konference, která se má zabývat vlivem současných komunistů necelé čtvrtstoletí po pádu jejich režimu.
Pražská KSČM a Svaz mladých komunistů Československa se chystají naopak v pondělí odpoledne uctít na Olšanských hřbitovech památku prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, s jehož érou je spojováno nejbrutálnější období čtyřicetiletého panování jeho strany.
Únorový převrat 1948, který byl za minulého režimu nazýván Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Prezident Beneš přijal 25. února 1948 demisi dvanácti nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až na podzim 1989.
