Nejvyšší volební potenciál pro říjnové komunální volby mají v Praze Piráti a ODS. V Brně uvažuje nejvíc lidí o volbě hnutí ANO, Koalice ODS a Svobodných a Pirátů. V Ostravě pak má nejvyšší volební potenciál hnutí ANO. Ukazují to výsledky výzkumu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median.
Průzkum volebního potenciálu neukazuje možný výsledek voleb. Lidé v něm nevybírají jednu stranu, které by hodili svůj hlas, ale říkají, o volbě kterých stran vážně uvažují. Jde pouze o hlasy od lidí, kteří nevylučují svou účast u voleb. Součet v průzkumu volebního potenciálu tak nemusí odpovídat stu procent.
Kromě volebního potenciálu zkoumal průzkum také ochotu jít k volbám, pevnost přesvědčení o volbě té či oné strany nebo způsob volby. Komunální volby totiž umožnují volit buď stranu, nebo kandidáty napříč kandidátkami, nebo kombinovat obě možnosti.
Maximální vytěžení volebního potenciálu bude hodně záviset na nerozhodnutých voličích a také na volební účasti. Reálná účast přitom bývá menší než ta deklarovaná. Potenciál pod 10 % se jen velmi těžko přetaví v reálný volební zisk, uvádějí autoři výzkumu.
Praha: Nejvíc lidí uvažuje o Pirátech a ODS, ANO je čtvrté
V Praze mají nejvyšší volební potenciál Piráti a ODS, obě strany by při maximálním zisku mohly získat až 33 %. Třetí místo podle aktuálního potenciálu zaujímá Koalice Spojené síly pro Prahu, jejíž součástí je mimo jiné také TOP 09, která v minulých volbách kandidovala samostatně.
Hnutí ANO, které vyhrálo poslední volby se ziskem 22,08 %, má podle průzkumu čtvrtý nejvyšší potenciál, který se pohybuje na 23,5 %. Podle autorů výzkumu „se dá usuzovat, že bude jen těžko překročitelný“.
„Solidní potenciál jsme zaznamenali také u subjektu Praha sobě lídra Jana Čižinského. Jejich konečný zisk je však jedním z velkých otazníků, jelikož jejich podporovatelé zároveň zvažují několik dalších subjektů,“ uvádějí výzkumníci.
Otázkou je deklarovaný potenciál pro subjekt Starostové pro Prahu. „Je pravděpodobné, a zkušenosti získané během sběru dat tomu nasvědčují, že voliči často zaměňovali toto uskupení se STAN, které však kandiduje v Koalici s TOP 09,“ upozorňují autoři.
V Praze je nejvíc rozhodnutých voličů
V Praze je rozhodnuto k urnám jít 49 % oslovených, dalších 17 % uvádí, že se voleb spíše zúčastní. Deklarovaná účast narůstá zejména se vzděláním, ale roste také s věkem.
Více než polovina voličů upřednostňuje při hlasování výběr konkrétní stany (60 %) a další pětina pak hodlá zaškrtnout stranu a k tomu několik dalších kandidátů. Zbylá pětina se pak chystá zaškrtnout pouze kandidáty.
K volbě strany s využitím označení i dalších kandidátů se častěji chystají vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Častěji budou takto postupovat také voliči Zelených, SPD, Spojené síly pro Prahu (Koalice TOP 09, STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté J. Kasla) nebo Praha sobě (lídr J. Čižinský).
O volbě strany byly v době sběru dat přesvědčeny dvě pětiny respondentů. „Tento podíl je daleko vyšší než v ostatních sledovaných městech (Brno, Ostrava). Příčinou může být různé načasování začátku volební kampaně,“ uvádějí autoři výzkumu.
Předpokládají také, že s blížícím se termínem voleb bude ještě část voličů své rozhodnutí upevňovat, zvažovat svou účast ve volbách nebo měnit své preference. Vyšší míru rozhodnutých voličů najdeme mezi staršími lidmi a lidmi s nižším vzděláním. Tradičně nejvyšší míru rozhodnutých deklarují voliči KSČM.
Brno: ANO má šanci obhájit vítězství
V Brně má nejvyšší volební potenciál ANO, byť pouze o jeden procentní bod. Těsně za ním je Koalice ODS a Svobodných a s odstupem dalších čtyř procentních bodů také Piráti. Hnutí ANO má tak reálnou šanci své vítězství z roku 2014 obhájit. ODS i Piráti (Piráti v roce 2014 podporovali Žít Brno) by si pak mohli polepšit.
„Pokud by ČSSD chtěla dosáhnout podobného výsledku jako v minulých volbách (17,67 %), musela by v těch současných maximálně vytěžit svůj potenciál, což je velmi nepravděpodobné,“ domnívají se autoři výzkumu.
Svou účastí v podzimních volbách si v době sběru dat bylo v Brně zcela jisto 48 % z dotázaných. „Ochota účasti je vyšší než v případě Ostravy, ale obdobná té v Praze, což odpovídá i skutečné volební účasti v minulých volbách,“ upozorňují výzkumníci. Deklarovaná účast narůstá zejména se vzděláním, ale částečně roste také s věkem.
V Brně je zhruba stejně rozhodnutých jako v Ostravě
Více než polovina voličů v Brně upřednostňuje při hlasování výběr konkrétní stany (60 %) a dalších 15 % pak chce zaškrtnout stranu a k tomu několik dalších kandidátů. Zbylá pětina se chystá zaškrtnout pouze kandidáty.
K volbě strany s využitím označení i dalších kandidátů se častěji chystají vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Z hlediska preferencí jsou to častěji podporovatelé ANO, ČSSD, STAN, Zelení nebo Žít Brno.
O volbě strany byla v době sběru dat přesvědčena třetina brněnských respondentů. „Tento podíl je daleko nižší než v Praze, nicméně srovnatelný podíl nalezneme v Ostravě. Příčinou může být různé načasování začátku volební kampaně. Nicméně právě profil brněnských a ostravských voličů je v tomto směru velmi podobný,“ uvádějí autoři výzkumu.
Stejně jako v Praze najdeme vyšší míru rozhodnutých voličů spíše mezi staršími a mezi lidmi s nižším vzděláním. Tradičně nejvyšší míru rozhodnutých deklarují voliči KSČM.
Ostrava: Volbu ANO zvažuje přes 40 procent lidí
Nejvyšší potenciál ve volbách do zastupitelstva Ostravy má hnutí ANO, které zde dominovalo už ve volbách do sněmovny 2017 či v krajských volbách 2016. „Pokud by jej volili všichni lidé, kteří ho vážně zvažují a nevylučují účast, mohlo by dostat až 42 % hlasů,“ zjistili výzkumníci.
Hnutí Ostravak, které v minulých volbách do zastupitelstva získalo takřka 14 %, má volební potenciál okolo 23 procent. ODS a Piráti by při zisku všech zvažujících mohli útočit na hranici 21,5, respektive 20,5 procenta.
Nejlepší volební scénář hnutí SPD Tomio Okamura by straně přinesl zisk až 17,5 %. Levicové ČSSD a KSČM, které v minulosti regionu dominovaly, ale volebně zde propadly ve volbách do sněmovny 2017, by mohly útočit až na 16,5 %, respektive 15 %.
Úspěch a vstup do zastupitelstva nelze díky vysokému volebnímu potenciálu v případě dobré kampaně vyloučit podle autorů výzkumu ani u Lidovců a STAN či Nezávislých a hnutí Lepší a čistá Ostrava (Lečo). „Všechny mají potenciál nad 10 %, ačkoli záleží na dané straně, nakolik jej naplní,“ dodávají.
V Ostravě je přes 40 procent nerozhodnutých
Svou účastí u voleb si je jisto 40 % oslovených obyvatel Ostravy, dalších 26 % váhá (spíše ano či spíše ne). Výrazně častěji jsou o své účasti přesvědčeni lidé nad 60 let (50 % z nich) a méně často naopak lidé do 30 let (26 %).
Ještě vyšší je ale vztah se vzděláním. Velmi často jsou o účasti přesvědčeni vysokoškoláci (57 %) a málo lidé bez maturity či základním vzděláním (26 %). „Zatímco první trend by posiloval spíše hnutí ANO a levicové strany, druhý by nahrál spíše středopravým stranám a Pirátům,“ vysvětlují výzkumníci.
V Ostravě 60 % lidi nevylučujících účast deklaruje, že by zaškrtlo jen stranu, a 15 % stranu a k tomu by panašovalo v jiných kandidátkách. Zhruba pětina respondentů chce hlasovat napříč kandidátkami – tento způsob avizují spíše potenciální voliči lokálních hnutí a starostovských sdružení (Ostravak, STAN, Nezávislí apod.).
Pouze 36 % respondentů z Ostravy, kteří nevylučují účast, jsou si zároveň jisti, kterou stranu by volili. Celkem 43 % respondentů přitom vůbec není rozhodnuto nebo vůbec nedokázalo uvést hlavní preferovanou stranu.
O trochu jistější si svoji volbou jsou více voličsky angažované skupiny – tedy starší lidé a lidé s maturitou. Mírně jistější si výběrem strany jsou také voliči některých parlamentních stran (SPD, KSČM, ODS) než voliči lokálních a starostovských uskupení.
- Výzkum probíhal v termínu 21. 8. až 3. 9. 2018. V Praze se ho zúčastnilo 1219 respondentů (do výpočtu potenciálu vstupuje 932 respondentů), v Brně 1229 respondentů (do výpočtu potenciálu vstupuje 924 respondentů) a v Ostravě 1210 respondentů (do výpočtu potenciálu vstupuje 819 respondentů) ve věku 18 a více let.
- Vzorek je reprezentativní podle základních sociodemografických charakteristik (věk, pohlaví, vzdělání, velikost městských obvodů) a podle minulého volebního chování (volby do PSP 2017). Reprezentativita je zajištěna náhodným výběrem a dovážením dat (kvótním výběrem).
- Náhodná statistická odchylka činí +/-1 procentní bod u postojů, které zastává 5 % respondentů (u stran s nejnižším potenciálem), až +/- 3 procentní body u postojů, které zastává 50 % respondentů (u stran s nejvyšším potenciálem).
Česká televize přijala s účinností od 7. září 2018 pravidla předvolebního a volebního vysílání ČT v souvislosti s komunálními a senátními volbami. Kompletní znění pravidel naleznete zde.
