Plzeň - V knihovně plzeňské právnické fakulty chybí 175 rigorózních prací napsaných od roku 2006. V dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl děkan právnické fakulty a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Vedení se teď podle něj snaží práce najít a doplnit je do knihovny, jak ukládá zákon. O materiály, které se v prostorách školy nenajdou, požádá jejich autory. Ti ale nemají povinnost kopie prací předložit.
V Plzni chybějí na dvě stovky rigorózních prací
Pospíšil upřesnil, že chybějící práce nejsou umístěné v knihovně, což ale neznamená, že by nebyly na fakultě. „Uděláme vše pro to, abychom naplnili zákonné požadavky vůči naší škole. Všechny práce od roku 2006 budou doplněné do knihovny s datem, kdy byly doplněné, anebo tam bude konstatováno, že jsme autora požádali o jejich odevzdání, ale on nám nevyhověl,“ vysvětlil Pospíšil, který společně se svým diskusním partnerem v OVM a bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem získal na plzeňských právech malý doktorát.
Pospíšil v Otázkách také ujistil, že současná kauza výuku na fakultě neohrožuje. „Škola z hlediska výuky dneska normálně funguje, má zdravé jádro. Pokud se věci vyšetří a odstraní se systémové problémy, má naději být jednou z nejkvalitnějších škol v ČR,“ zdůraznil.
GALERIE
videogallery_88448
Za zbytečně nafouknutou kauzu považuje situaci kolem plzeňských práv ombudsman a bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl. „Jsem znepokojen, kde a proč je ta mediální kampaň proti Západočeské univerzitě, když tento nešvar prostupuje dlouhodobě zpět dějiny našeho školství, zejména pokud jde o písemné práce. Pamatuji, kdy se na ústředních orgánech psaly disertační práce pro potomky různých funkcionářů,“ řekl v Otázkách ke kauze Motejl.
Ministerstvo proveřuje rychlostudenty
Ministerstvo školství se v důsledku nekalých praktik na plzeňských právech rozhodlo prověřit všechny vysoké školy v Česku. Kromě západočeských práv se teď zaměřilo na stejné obory v Praze, Brně a Olomouci. Od jejich vedení chce seznam jmen rychlostudentů. Jak v Otázkách upřesnil ředitel odboru vysokých škol při ministerstvu školství Václav Vinš, byla zvolena dvě kritéria: studenti, kteří absolvovali standardní dobu studia mínus jeden rok a kratší, a studenti, kteří nestudovali nikde jinde v jiném typu programu.
Odpovědi by mělo dostat ministerstvo od škol do konce října. Už začátkem listopadu tak bude moci říct, kolika lidem by případně mohl být odebrán vysokoškolský titul. Podobná prověrka čeká nejen zbytek státních vysokých škol, ale i školy soukromé.
První stovku studentů plzeňské školy s nestandardní délkou studia má na univerzitě zkontrolovat speciální pracovní skupina, kterou svolal rektor univerzity.
Ožívá i kauza katarského prince
V souvislosti s aférou plzeňských práv ožívá i kauza katarského prince. Podle Otakara Motejla hrají v obou případech roli stejní lidé. Řekl, že kauza zásadně podlomila věrohodnost české justice a odpovědný je za ni bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec. Ten tvrdí, že za rozhodnutí v katarském případu nese odpovědnost tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Člen katarské královské rodiny Hámid bin Abdal Sání byl v létě 2005 Obvodním soudem pro Prahu 2 nepravomocně odsouzen za sex s 16 nezletilými a mladistvými dívkami ke 2,5 roku vězení. Soud vynesl verdikt přesto, že tehdejší ministr spravedlnosti Němec několik dní po podání obžaloby rozhodl o předání stíhání Sáního do Kataru. Katar později zaslal českému ministerstvu spravedlnosti oficiální rozhodnutí, jímž tamní prokuratura princovo stíhání zastavila.
Princ Sání byl vydán do Kataru i na základě expertizy vypracované bývalým proděkanem plzeňské právnické fakulty a ústřední postavou skandálu kolem ní Milanem Kindlem. Ten ale tvrdí, že posudek za něj vypracovali předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Oba právníci to popřeli.
Motejl kauzu katarského prince považuje za začátek konce věrohodnosti české justice. „Je to poprvé, kdy soudci dostali přes hubu, protože politický zájem velí nerespektovat autonomii soudcovské moci,“ prohlásil Motejl v Otázkách.
Někteří pedagogové FSV získali v rekordním čase doktorské tituly
Někteří starší pedagogové Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze získali podle jejího děkana Jakuba Končelíka ne zcela běžným způsobem a v rekordních časech doktorské tituly. Informoval o tom server Novinky.cz. Díky takovému udělování titulů mohli zůstat zmínění učitelé ve funkcích. Končelík nicméně věří, že všichni si je zasloužili. FSV je po plzeňské právnické fakultě a pražské Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) už třetí fakultou, u níž se objevily pochybnosti o tom, jak se tam studuje.
Bývalý náměstek policejního prezidenta zřejmě opsal odborný článek
Bývalý náměstek policejního prezidenta a posléze prorektor Policejní akademie Jan Brázda, kolem jehož studií a disertace na plzeňské právnické fakultě panují pochyby, podle serveru Týden.cz údajně opsal odborný článek. Publikoval ho před dvěma roky v časopise Bezpečnostní teorie a praxe, připomíná ale jinou, o dva roky starší práci odbornice na sbližování veřejnosti a policie Michaely Veselé. Brázda se hájí, že materiál Veselé použil a doplnil svojí myšlenkou, ale nic prý neopsal. Brázdovo jméno figuruje mezi studenty, kteří plzeňskou školu údajně vystudovali za nestandardně krátkou dobu. Patřil rovněž mezi ty, jejichž závěrečné práce nebyly v době propuknutí skandálu k nalezení.
Podezřelé studium v Plzni nabízeli i Pecinovi
Současnému ministru vnitra Martinu Pecinovi nabízeli před šesti lety, když se stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu, aby za podezřelých podmínek studoval na plzeňské právnické fakultě. Pecina to uvedl v rozhovoru pro pondělní týdeník Euro s tím, že už je to dávno a nepamatuje si, od koho nabídku dostal.
GALERIE
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec vOVM