Praha - Česko mělo na konci letošního třetího čtvrtletí nejvíc obyvatel od konce 80. let minulého století. V zemi nyní žilo 10,349.372 lidí. Za prvních devět měsíců jejich počet stoupl o 62.200. Rodí se víc dětí a méně lidí také umírá. Přesto za přírůstkem stojí hlavně cizinci. Od začátku roku jich do ČR přišlo asi 52.400, což je dvakrát víc než za stejnou dobu loni. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V prvních devíti měsících počet narozených převýšil počet zemřelých, a to o 9800. Statistici očekávají, že by tak za letošek tento přirozený přírůstek mohl být nejvyšší od roku 1981. Zatím se nepotvrdily obavy a propočty, že Češi začínají pomalu vymírat. Podle střední varianty projekce do roku 2050 mělo mít Česko nyní kolem 10,250.000 obyvatel. Podle nejhoršího scénáře mělo v zemi nyní žít zhruba 10,170.000 lidí. ČR jde tedy spíš cestou nejoptimističtějších propočtů, podle nichž by počet vycházel kolem 10,350.000.
Cizinců v Česku přibývá rychleji. Ke konci září jich cizinecká policie evidovala 376.210. Za celý loňský rok jich do země přišlo 43.100, tedy o zhruba 9000 méně než letos za prvních devět měsíců. Nejvíc letos přibylo lidí z Ukrajiny. Bylo jich 20.700. Cizinci tvoří 3,6 procenta obyvatel ČR.
Letos podle ČSÚ ale výrazně přibylo i živě narozených dětí. Na svět jich od ledna do konce září přišlo 86.400, což je o 6300 víc než za stejnou dobu loni. Zvýšila se tak takzvaná plodnost, matky tedy za svůj život přivádějí na svět víc dětí. Ukazatel dosáhl 1,42, tedy téměř o desetinu víc než loni. Ještě před pár lety přitom ČR patřila k zemím s nejnižší plodností na světě. Nyní se nárůst její intenzity zrychluje. Oživení ale nebude nejspíš trvat dlouho. Statistici předpokládají, že počet narozených začne během pěti let zas klesat. Odrodí totiž ženy ze silných ročníků Husákových dětí ze 70. let. Průměrný věk matek dál rostl. Nyní ženy přivedou na svět dítě v průměru ve 29,1 roku, prvního potomka mívají v 27,1 roku.
Češi a Češky začali letos také víc stát o manželství. Za prvních devět měsíců si své ano řeklo zhruba o 3300 víc párů než za stejnou dobu loni. Celkem to bylo 48.100 dvojic. Na radnici či do kostela mnohé přilákalo podle statistiků také atraktivní datum se třemi sedmičkami - 7. 7. 2007. Jen v tento den se podle předběžných údajů konalo 4382 svateb. „Měsíční počet za červenec tak poprvé od června roku 1989 přesáhl hranici 10.000,“ upřesnili statistici. Podle nich ale v dalších dvou měsících počet zas mírně poklesl.
I když sňatků přibývá, stále velká část dětí přichází na svět mimo manželství. Víc než třetina se narodila nevdaným matkám. Z prvorozených to bylo skoro 44 procent. Údaje o otci pak nebyly uvedeny u desetiny všech narozených chlapců a děvčat.
Rozvodů bylo do konce září zhruba tolik jako ve stejnou dobu loni. Odehrálo se jich 23.200. Podle statistiků se ale nejspíš celkový počet na konci roku proti loňsku zvýší zhruba o 2000. Důvodem může být to, že od letoška se hlášení o rozpadu manželství třídí jinak.
Letos zemřelo 76.600 osob, což je o 1800 méně než za stejné období loni. Většina lidí umírá v nemocnicích, bylo jich 61 procent. Doma zesnulo 17 procent osob, sedm procent v ústavech, pět procent v domovech důchodců, dvě procenta na ulici či na veřejném místě.
Dál mírně klesal i počet potratů. Od ledna do září jich bylo 30.385, což je o 142 méně než loni. Tři pětiny případů tvořila umělá přerušení, jejichž podíl i počet se snižuje. Naopak v posledních dvou letech zvolna roste počet i zastoupení samovolných potratů a ukončení mimoděložních těhotenství. Důvodem podle odborníků může být i rostoucí věk matek.
