O azyl v Česku požádalo od začátku tohoto roku do konce října 1229 lidí. Je to číslo takřka shodné s loňským za tutéž dobu – v roce 2016 za deset měsíců evidovalo ministerstvo vnitra o 44 žádostí více. Téměř třetinu žádostí podali Ukrajinci, zhruba po stovce žádostí je od občanů Ázerbájdžánu, Gruzie a Arménie. Naopak významně ubylo Iráčanů. Z obyvatel válkou sužované Sýrie chtělo letos azyl v Česku 69 lidí. Většinu žádostí však ministerstvo zamítlo, nebo bylo řízení zastaveno.
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos zatím podali 385 žádostí, což bylo oproti loňsku o 45 méně, stále se však jedná téměř o třetinu celkového počtu žádostí o azyl. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 108. Žadatelé z Gruzie chtěli získat azyl ve 102 případech, dalších 99 žádostí podali občané Arménie.
Oproti minulému roku relativně výrazně ubylo Iráčanů, kteří o azyl v Česku požádali – ze 146 ke konci loňského října na 46 ke konci letošního. O azyl požádalo také méně Syřanů než loni.
Úředníci zároveň od počátku roku rozhodli o 1275 žádostech o mezinárodní ochranu, alespoň částečně však vyhověli pouze desetině z nich (128, z toho ve 102 případech šlo pouze o doplňkovou ochranu, která se uděluje na omezenou dobu). Více než 600 řízení bylo zastaveno, v 539 případech pak Česká republika azyl udělit odmítla.
Loni za celý rok požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců. Oproti roku 2015 to byl mírný pokles, ale stále šlo o výrazně vyšší číslo než na počátku desetiletí. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.
