V Česku jsou dvě nové rodiny, které přišly z Řecka na základě kvót

2 minuty
Česko má do roku 2017 přijmout necelých 2700 migrantů z Itálie či Řecka
Zdroj: ČT24

Do Česka přijela minulý týden na základě přerozdělovacích kvót skupina osmi uprchlíků z Řecka. Jde o dvě rodiny, které už prošly bezpečnostní prověrkou. Teď probíhá obvyklé řízení o udělení mezinárodní ochrany. Česko už v únoru nabídlo přesídlení 20 lidí z Řecka a deseti z Itálie - jenže z tohoto počtu ČR odmítla 13 lidí po bezpečnostních prověrkách. Ze zbylých sedmi zase tři opustili uprchlické zařízení ještě před vyřízením žádostí. Až teď přijelo dalších osm lidí z Řecka.

Podle českého ministerstva vnitra jde o skupinu uprchlíků, o jejímž přesídlení se rozhodlo v červenci. „Na naše území mělo původně přicestovat 11 osob, na základě bezpečnostních pohovorů do ČR nakonec přicestovalo uvedených osm osob,“ konstatovala mluvčí ministerstva Lucie Nováková.

Dohromady jde o dvě rodiny – jejich identitu ale zatím ministerstvo vnitra nezveřejní, udělá to až po skončení všech přijímacích procedur.

„Ti lidé byli prověřeni velmi detailně. Byli prověřeni našimi tajnými službami, byli tam ministerští úředníci, byly s nimi dělány pohovory, je to standardní přístup, který je velmi přísný,“ ujišťuje ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Ještě před měsícem přitom ministr uváděl, že Praha od Atén nepřebere deset migrantů, jak s tím počítají evropské přerozdělovací kvóty, protože je řecké úřady „nemohou najít“.

 Pokud u nás rodiny dostanou nárok na mezinárodní ochranu, bude jim s integrací pomáhat charita. „Zaměřujeme se zejména na hledání stabilního bydlení a zaměstnání, ale pomáháme také při vyřizování každodenních záležitostí jako doprovody k lékaři nebo hledání škol či školek,“ dodává Veronika Imrichová z Diecézní charity Brno.

Podle Chovance letos nepřijdou žádní uprchlíci z Turecka

Česko má do konce příštího roku přijmout asi 2700 lidí ze středomořských zemí, které nejvíc zasáhla migrační krize. Sobotkova vláda se původně dobrovolně zapojila do relokačního programu s tím, že přijmeme 1100 uprchlíků z Itálie a Řecka plus dalších 400 z táborů mimo EU. Později bylo při jednáních uvnitř EU schváleno rozšíření o dalších 1591 uprchlíků, tady už ale Česko i několik dalších zemí hlasovalo proti rozšíření původních kvót.

Do Česka naopak letos nepřijdou žádní uprchlíci z Turecka na základě dohody EU s Ankarou o omezení migrace. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Mělo to být o tom, že Česká republika přijme během tří let celkem tři tisíce lidí. Relokace ani přesídlování se ale nedaří především proto, že jsme velmi precizní v bezpečnostních prověrkách,“ konstatoval Chovanec s tím, že do konce roku už Česko žádné další utečence nepřijme. 

Ministr také připomněl nestabilní situaci v Turecku, kde došlo nedávno k nepodařenému pokusu o puč. Pokud by se turecko-unijní dohoda zhroutila, hrozí další migrační vlna do Evropy, a to hlavně na jaře příštího roku. V Turecku je přitom podle Chovance zhruba 2,7 milionu migrantů.

Sobotkova vláda bude ve středu schvalovat zakázku, ze které by měl vzejít poskytovatel integračních služeb pro cizince v příštích třech letech. Letos tyto služby zajišťuje Charita ČR. Odhad ceny lehce přesahuje půl miliardy korun, pro každý rok se počítá s částkou asi 175 milionů. Částka se odvíjí od počtu žadatelů o mezinárodní ochranu: Ministerstvo vnitra odhaduje v příštích třech letech jejich počet na dva tisíce ročně. 

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo meziročně o 369 více. Nejčastěji byli z Ukrajiny, Sýrie, Kuby a Vietnamu – v drtivé většině tak nešlo o národy vyznávající islám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan však od nominace odstoupil.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 1 hhodinou

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 14 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami
Načítání...