V Česku jsou dvě nové rodiny, které přišly z Řecka na základě kvót

Nahrávám video
Česko má do roku 2017 přijmout necelých 2700 migrantů z Itálie či Řecka
Zdroj: ČT24

Do Česka přijela minulý týden na základě přerozdělovacích kvót skupina osmi uprchlíků z Řecka. Jde o dvě rodiny, které už prošly bezpečnostní prověrkou. Teď probíhá obvyklé řízení o udělení mezinárodní ochrany. Česko už v únoru nabídlo přesídlení 20 lidí z Řecka a deseti z Itálie - jenže z tohoto počtu ČR odmítla 13 lidí po bezpečnostních prověrkách. Ze zbylých sedmi zase tři opustili uprchlické zařízení ještě před vyřízením žádostí. Až teď přijelo dalších osm lidí z Řecka.

Podle českého ministerstva vnitra jde o skupinu uprchlíků, o jejímž přesídlení se rozhodlo v červenci. „Na naše území mělo původně přicestovat 11 osob, na základě bezpečnostních pohovorů do ČR nakonec přicestovalo uvedených osm osob,“ konstatovala mluvčí ministerstva Lucie Nováková.

Dohromady jde o dvě rodiny – jejich identitu ale zatím ministerstvo vnitra nezveřejní, udělá to až po skončení všech přijímacích procedur.

„Ti lidé byli prověřeni velmi detailně. Byli prověřeni našimi tajnými službami, byli tam ministerští úředníci, byly s nimi dělány pohovory, je to standardní přístup, který je velmi přísný,“ ujišťuje ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Ještě před měsícem přitom ministr uváděl, že Praha od Atén nepřebere deset migrantů, jak s tím počítají evropské přerozdělovací kvóty, protože je řecké úřady „nemohou najít“.

 Pokud u nás rodiny dostanou nárok na mezinárodní ochranu, bude jim s integrací pomáhat charita. „Zaměřujeme se zejména na hledání stabilního bydlení a zaměstnání, ale pomáháme také při vyřizování každodenních záležitostí jako doprovody k lékaři nebo hledání škol či školek,“ dodává Veronika Imrichová z Diecézní charity Brno.

Podle Chovance letos nepřijdou žádní uprchlíci z Turecka

Česko má do konce příštího roku přijmout asi 2700 lidí ze středomořských zemí, které nejvíc zasáhla migrační krize. Sobotkova vláda se původně dobrovolně zapojila do relokačního programu s tím, že přijmeme 1100 uprchlíků z Itálie a Řecka plus dalších 400 z táborů mimo EU. Později bylo při jednáních uvnitř EU schváleno rozšíření o dalších 1591 uprchlíků, tady už ale Česko i několik dalších zemí hlasovalo proti rozšíření původních kvót.

Do Česka naopak letos nepřijdou žádní uprchlíci z Turecka na základě dohody EU s Ankarou o omezení migrace. V nedělních Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

„Mělo to být o tom, že Česká republika přijme během tří let celkem tři tisíce lidí. Relokace ani přesídlování se ale nedaří především proto, že jsme velmi precizní v bezpečnostních prověrkách,“ konstatoval Chovanec s tím, že do konce roku už Česko žádné další utečence nepřijme. 

Ministr také připomněl nestabilní situaci v Turecku, kde došlo nedávno k nepodařenému pokusu o puč. Pokud by se turecko-unijní dohoda zhroutila, hrozí další migrační vlna do Evropy, a to hlavně na jaře příštího roku. V Turecku je přitom podle Chovance zhruba 2,7 milionu migrantů.

Sobotkova vláda bude ve středu schvalovat zakázku, ze které by měl vzejít poskytovatel integračních služeb pro cizince v příštích třech letech. Letos tyto služby zajišťuje Charita ČR. Odhad ceny lehce přesahuje půl miliardy korun, pro každý rok se počítá s částkou asi 175 milionů. Částka se odvíjí od počtu žadatelů o mezinárodní ochranu: Ministerstvo vnitra odhaduje v příštích třech letech jejich počet na dva tisíce ročně. 

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo meziročně o 369 více. Nejčastěji byli z Ukrajiny, Sýrie, Kuby a Vietnamu – v drtivé většině tak nešlo o národy vyznávající islám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...