Už od konce války bojují u Apolináře s alkoholismem, závislých přesto přibývá

Praha - Lékař a legendární bojovník proti alkoholismu docent Jaroslav Skála založil 9. září 1948 první protialkoholní oddělení na pražské klinice U Apolináře, na stejném místě vznikla vůbec první záchytná stanice. I přes celosvětově unikátní péči v Česku každý rok alkoholiků přibývá. A lékaři naopak chybí.

První specializované lůžkové oddělení pro studium a léčbu alkoholu při psychiatrické klinice VFN vzniklo v budově bývalého kláštera u kostela sv. Apolináře, podle kterého se vžil neformální název. Apolinář v čele se Skálou postupně vypracoval komplexní léčebný program, režim a systém doléčování, zejména alkoholových závislostí, který se praktikoval i v zahraničí.

Skála také přišel s unikátním nápadem protialkoholních záchytných stanic. První otevřeli právě u Apolináře 18. května 1951. Skála stál i zrodu moderní adiktologie, oboru, který se zabývá výzkumem, prevencí a léčbou závislostí a jiných škodlivých návyků. V roce 1971 otevřel v Apolináři Středisko drogových závislostí, první specializované ambulantní pracoviště pro drogově závislé.

Jaroslav Skála


O problematiku alkoholismu, která se stala určující pro jeho další profesionální dráhu, se začal Jaroslav Skála zajímat krátce po nástupu na psychiatrickou kliniku profesora Myslivečka. Inspirovaný myšlenkami amerických Anonymních alkoholiků založil už v únoru 1948 Klub lidí usilujících o střízlivost (KLUS). Skálovo protialkoholní oddělení, které vedl 34 let až do odchodu do důchodu v roce 1982, začalo pracovat jen o pár měsíců později. Základní rámec skálovské léčby se dodnes příliš nezměnil, i když vyhlášená Skálova „tvrdost“ o něco povolila. Přibylo terapie, která posiluje pacientovu motivaci nepít. Pověstný Antabus doplňuje už řada nových preparátů, které výrazně zmírňují „touhu“ po alkoholu.

Apolinář, který od roku 1992 vede primář Petr Popov, je zaměřen na léčbu závislostí na návykových látkách a patologického hráčství, terapie duálních poruch, tedy kombinace závislosti na návykové látce a další duševní poruchy. Léčba je z principu dobrovolná, tedy pro pacienty, kteří o ni mají zájem.

Záchytka už dnes u Apolináře není, přestěhovala se nejprve do areálu Na Míčánkách a od března 2004 funguje na Bulovce, kde má lepší zdravotnické zázemí.

Problém s alkoholem má minimálně každý desátý Čech, lékaři chybí

Od jejího založení prošlo chodbami kliniky přes 80 tisíc pacientů. Česká společnost je k alkoholu tolerantní, pivo Češi neberou za alkohol, a tak není divu, že jsou třetími největšími pijany alkoholu po Portugalcích a Irech. Dnes má, podle odhadů lékařů, problémy s alkoholem každý desátý Čech. Přesnější průzkumy komplikuje i to, že závislí si svůj problém připustí většinou až po letech.

2 minuty
U Apolináře bojují s alkoholismem už 65 let
Zdroj: ČT24

Zatímco alkoholiků přibývá a navíc se do ordinací vrací, lékařů, kteří se na léčbu závislostí specializují, je kriticky málo. „Odhadujeme, že těch skutečně pracujících lékařů, specializujících se a pracujících v ambulancích je něco málo přes dvacet,“ uvedl přednosta Kliniky adiktologie Michal Miovský.

Nedostatek je i specializovaných zařízení, kam v počátcích závislosti stačí jen docházet. Přitom čím později přijde léčba, tím hůř se pacienti svojí závislosti zbavují. Na jejich léčbu se ale specializuje jen dvacet zařízení v zemi. „My se potom dozvídáme od těch, kteří přijdou k nám, že se předtím snažili najít takovou léčbu, a mohou to často i doložit, ale neuspěli,“ podotkl Pavel Popov z kliniky U Apolináře.

Závislým na alkoholu se mohou věnovat i psychiatři. Ti ale pacienty často odmítají. „Někdy je to také volba lékaře, protože neexistuje žádná bonifikace lékaře za práci s touto obtížnější klientelou,“ podotkl Popov.

Protialkoholní záchytná stanice spadá do kategorie zdravotnických zařízení k umístění lidí pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, kteří ve svém stavu ohrožují sebe nebo ostatní lidi, jednají proti veřejnému pořádku, budí pohoršení nebo ničí majetek. Záchytky se mají postarat o bezpečné vystřízlivění klientů pod lékařským dohledem. Musí si ale pobyt zaplatit, pojišťovny ho nehradí.

Záchytky prošly za dobu svého fungování řadou změn a sporů. Například není jasné, jestli jsou zdravotnickým zařízením. Od roku 2011 je zřizují kraje a navíc jsou někdy mimo areál nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví jim proto plánuje od Nového roku dát jednotný statut zdravotní služby, kde by o opilce pečovali jen psychiatři. Každého z nich by povinně hlásili praktickému lékaři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...