Praha - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ocenil 21 osobností, které bojovaly proti nacismu a komunismu pamětní medailí Za svobodu a demokracii Václava Bendy. Ceny známého disidenta a polistopadového politika uděluje letos již podruhé. „Chceme, aby se z toho stala důstojná tradice. Je to symbolické vyjádření úcty a ocenění těch, kteří usilovali o svobodu,“ řekl ředitel ústavu Daniel Herman.
Medaile je podle něj určená lidem, kteří působili v druhém odboji proti nacismu, v třetím odboji proti komunismu, pro exulanty a disidenty. Ústav se rozhodl medaile předat den před státním svátkem boje za svobodu a demokracii, který si Česko připomíná 17. listopadu. Někteří ocenění žijí v zahraničí a je i mnoho těch, kterým ústav udělil medaili posmrtně. „Ti lidé něco dokázali a mohou být dobrými příklady i pro současnost,“ uvedl ředitel ústavu Daniel Herman.
Posmrtně dostali medaili dva generálové, Karel Mejstřík a Jaroslav Untermüller. Mejstřík působil v československých legiích v Rusku a aktivně se podílel na přípravách protinacistického povstání. V květnu 1945 se stal vojenským velitelem Zbraslavi a členem revolučního Národního výboru. Po kapitulaci Zbraslavi byl zavražděn vojáky SS. Untermüller bojoval s československými legiemi v Rusku a zapojil se i do protinacistického odboje. Při osvobození byl 9. května ve svém domě omylem zastřelen sovětskými vojáky. Pavel Knihař zase už v sedmnácti letech vydával protikomunistické letáky. Po propuštění z vězení emigroval a s francouzskou cizineckou legií odjel do války ve Vietnamu. „My jsme nebojovali proti Vietnamcům, my jsme bojovali proti té ideologii, která je tam ještě dnes,“ vzpomíná Knihař, nositel francouzského ocenění rytíř čestné legie.
Irina Kodešová, Češka původně narozená v Rusku, zase skončila v sibiřském gulagu, kde musela v obrovských mrazech kácet les. Holandský novinář Dick Verkijk byl v sedmdesátých letech v Československu vězněn, což považuje za svou nejhorší životní vzpomínku. Tou nejlepší je pak pro něj pád komunismu.
Oceněn byl obhájce generála Píky či Tigridova manželka
Účastník protinacistického odboje Rastislav Váhala obhajoval generála Heliodora Píku v procesu vykonstruovaném komunistickou justicí. Po Píkově popravě uzavřel svou advokátní kancelář, živil se manuální prací a po zbytek života usiloval o generálovu rehabilitaci. Napsal knihu Smrt generála, která mohla vyjít až v roce 1992 po autorově smrti. Pavel Knihař byl oceněn za odpor proti komunistickému režimu, před kterým musel uprchnout z Československa. Vstoupil do francouzské cizinecké legie. Prošel tvrdými boji ve Vietnamu a v Alžíru.
Za odpor proti komunistickému režimu byla oceněna Ivana Tigridová, manželka známého exulanta a polistopadového ministra kultury Pavla Tigrida. Stala se rukojmím komunistického režimu, který tak chtěl jejího manžela donutit k návratu ze zahraničí. Později po emigraci se podílela na pašování literatury do Československa, organizovala finanční pomoc disentu a upozorňovala na porušování lidských práv v zemích sovětského bloku.
