Ústavní soud odmítl stížnost Krejčíře kvůli žádosti o nový proces v případu Čepra

Soudy se nebudou znovu zabývat pokusem o vytunelování společnosti Čepro, za který byl odsouzen Radovan Krejčíř. Krejčíř chtěl kauzu znovu otevřít, obrátil se i na Ústavní soud (ÚS), ten však potvrdil verdikt pražského městského soudu, který vloni v létě nové řízení nepovolil. Vyplývá to z rozhodnutí soudu dostupného v justiční databázi. Krejčíř usiloval o nový proces ve své přítomnosti, podle soudů se na něj ale stále pohlíží jako na uprchlého. Kdyby byl uspěl, rozsudek by se zrušil a bylo by nutné otevřít nové hlavní líčení. Podnikatel si odpykává dlouholetý trest v Jihoafrické republice za obchodování s drogami a pokus o vraždu. V Česku dostal souhrnný trest patnácti let vězení, mimo jiné právě za pokus o vytunelování státního podniku Čepro.

O Krejčířově žádosti o nové soudní řízení rozhodoval loni v červenci Městský soud v Praze, podle kterého se na Krejčíře stále pohlíží jako na uprchlého. Soud uvedl, že podnikatel se chtěl pobytem v Jihoafrické republice vyhnout stíhání v Česku. Pokud by se žádostí uspěl, dosavadní český pravomocný rozsudek by se zrušil a český soud by musel provést nové hlavní líčení.

Krejčíř proti tomuto verdiktu podal stížnost k Ústavnímu soudu, který ji ale v prosinci v neveřejném zasedání odmítl. Odůvodnění teď zpřístupnil ve své databázi. „Městský soud se ústavně souladným způsobem vypořádal s tím, zda u stěžovatele pominuly důvody vedení řízení proti uprchlému. Ústavní soud napadenému rozhodnutí nemá co vytknout,“ stojí v rozhodnutí ústavních soudců.

Ve své stížnosti Krejčíř uvedl, že rozhodnutí městského soudu stojí na chybném předpokladu „jednou uprchlý – navždy uprchlý“. Poukázal třeba na možnost vedení nového hlavního líčení formou videokonference.

Ústavní soudci ale stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. „V této souvislosti považuje ÚS za důležité, že stěžovatel měl prostřednictvím svého právního zástupce možnost se po celou dobu trestního řízení k věci vyjadřovat, podávat opravné prostředky a podobně, čehož také hojně využíval. Nelze tedy hovořit o tom, že by vedením řízení proti uprchlému nebylo šetřeno podstaty jeho práva na účinnou obhajobu či práva na spravedlivý proces jako celku,“ stojí v usnesení.

„Pokud bude stěžovatel v budoucnu skutečně dostupný českým orgánům činným v trestním řízení, přestane být uprchlým a bude moci znovu argumentovat, že důvody vedení řízení proti uprchlému pominuly,“ doplnili ústavní soudci. Poté může Krejčíř opět požádat o nové hlavní líčení.

Útěk z Česka

Krejčíře začaly české úřady na přelomu tisíciletí stíhat kvůli hospodářské trestné činnosti. Na to, že usiluje o otevření svých českých kauz, upozornil loni deník Právo. Napsal, že podnikatel se chce u českého soudu bránit osobně. U uložení patnáctiletého trestu přítomen nebyl. V roce 2005 totiž před policejním vyšetřováním uprchl z Česka.

V Jihoafrické republice Krejčíř žije od roku 2007, od té doby také Česko usiluje o jeho vydání. Za mřížemi v JAR je od listopadu 2013, a to na 35 let. V Africe čelí i několika dalším obviněním.

Český patnáctiletý souhrnný trest zahrnuje vedle pokusu o vytunelování Čepra také přípravu vraždy celníka, řízení organizovaného zločineckého gangu a padělání peněz i směnek a také dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další činy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...