Ústavní soud odmítl stížnost Krejčíře kvůli žádosti o nový proces v případu Čepra

Soudy se nebudou znovu zabývat pokusem o vytunelování společnosti Čepro, za který byl odsouzen Radovan Krejčíř. Krejčíř chtěl kauzu znovu otevřít, obrátil se i na Ústavní soud (ÚS), ten však potvrdil verdikt pražského městského soudu, který vloni v létě nové řízení nepovolil. Vyplývá to z rozhodnutí soudu dostupného v justiční databázi. Krejčíř usiloval o nový proces ve své přítomnosti, podle soudů se na něj ale stále pohlíží jako na uprchlého. Kdyby byl uspěl, rozsudek by se zrušil a bylo by nutné otevřít nové hlavní líčení. Podnikatel si odpykává dlouholetý trest v Jihoafrické republice za obchodování s drogami a pokus o vraždu. V Česku dostal souhrnný trest patnácti let vězení, mimo jiné právě za pokus o vytunelování státního podniku Čepro.

O Krejčířově žádosti o nové soudní řízení rozhodoval loni v červenci Městský soud v Praze, podle kterého se na Krejčíře stále pohlíží jako na uprchlého. Soud uvedl, že podnikatel se chtěl pobytem v Jihoafrické republice vyhnout stíhání v Česku. Pokud by se žádostí uspěl, dosavadní český pravomocný rozsudek by se zrušil a český soud by musel provést nové hlavní líčení.

Krejčíř proti tomuto verdiktu podal stížnost k Ústavnímu soudu, který ji ale v prosinci v neveřejném zasedání odmítl. Odůvodnění teď zpřístupnil ve své databázi. „Městský soud se ústavně souladným způsobem vypořádal s tím, zda u stěžovatele pominuly důvody vedení řízení proti uprchlému. Ústavní soud napadenému rozhodnutí nemá co vytknout,“ stojí v rozhodnutí ústavních soudců.

Ve své stížnosti Krejčíř uvedl, že rozhodnutí městského soudu stojí na chybném předpokladu „jednou uprchlý – navždy uprchlý“. Poukázal třeba na možnost vedení nového hlavního líčení formou videokonference.

Ústavní soudci ale stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. „V této souvislosti považuje ÚS za důležité, že stěžovatel měl prostřednictvím svého právního zástupce možnost se po celou dobu trestního řízení k věci vyjadřovat, podávat opravné prostředky a podobně, čehož také hojně využíval. Nelze tedy hovořit o tom, že by vedením řízení proti uprchlému nebylo šetřeno podstaty jeho práva na účinnou obhajobu či práva na spravedlivý proces jako celku,“ stojí v usnesení.

„Pokud bude stěžovatel v budoucnu skutečně dostupný českým orgánům činným v trestním řízení, přestane být uprchlým a bude moci znovu argumentovat, že důvody vedení řízení proti uprchlému pominuly,“ doplnili ústavní soudci. Poté může Krejčíř opět požádat o nové hlavní líčení.

Útěk z Česka

Krejčíře začaly české úřady na přelomu tisíciletí stíhat kvůli hospodářské trestné činnosti. Na to, že usiluje o otevření svých českých kauz, upozornil loni deník Právo. Napsal, že podnikatel se chce u českého soudu bránit osobně. U uložení patnáctiletého trestu přítomen nebyl. V roce 2005 totiž před policejním vyšetřováním uprchl z Česka.

V Jihoafrické republice Krejčíř žije od roku 2007, od té doby také Česko usiluje o jeho vydání. Za mřížemi v JAR je od listopadu 2013, a to na 35 let. V Africe čelí i několika dalším obviněním.

Český patnáctiletý souhrnný trest zahrnuje vedle pokusu o vytunelování Čepra také přípravu vraždy celníka, řízení organizovaného zločineckého gangu a padělání peněz i směnek a také dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další činy.