Za nelegální odběr elektřiny musí být výše škody stanovená férově. K tomuto závěru dospěl Ústavní soud, který řešil stížnost muže, po němž chtěla společnost ČEZ téměř 274 tisíc korun za neoprávněně odebranou elektřinu. Soudům se povedlo prokázat, že Ivo Balcar měl na elektroměru přetočený číselník a falešné plomby. Muž se ale brání, že je nevinný. Elektroměr měl mimo dům a manipulovat s ním tak podle něj mohl kdokoliv. Energetická společnost po něm chtěla zaplatit až jedenáctinásobek průměrné spotřeby, a to i přesto, že se nepovedlo prokázat, kolik elektřiny bylo načerno skutečně odebráno.
„Náhrada škody v občanském právu plní funkci kompenzační a preventivní a výše škody nemůže být sankcí za neoprávněný odběr," upozornil Ústavní soud, který se zastal Ivo Balcara. Při kontrole jeho elektroměru v únoru 2011 přišli pracovníci ČEZu na to, že se zařízením někdo manipuloval. Znalecký posudek následně potvrdil, že plomby na elektroměru byly falešné a kotouče číselníku někdo násilím přetočil.
Jestli zásah do elektroměru provedl přímo pan Balcar, nikdo neprokazoval. V tomto případě se jedná o takzvanou objektivní odpovědnost – tedy o právní stav, kdy se nezjišťuje konkrétní zavinění.
Soudy proto panu Balcarovi přikázaly, aby škodu distributorovi ČEZ uhradil. Výše škody pak byla určena teoretickým výpočtem a na základě průměrné ceny elektřiny za dané období, protože nešlo zjistit, kolik elektřiny upraveným elektroměrem skutečně proteklo. Nakonec soudy Ivo Balcarovi vyměřily doplatek téměř 274 tisíc korun.
„V dané věci výše škody, kterou měl stěžovatel podle napadených rozhodnutí zaplatit, činila osminásobek až jedenáctinásobek částek, které stěžovatel hradil za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem. Při takto výrazném rozdílu je třeba, aby obecné soudy svá rozhodnutí opřely o nějaké důkazy prokazující, že stěžovatel skutečně v období neoprávněného odběru takové množství elektřiny spotřeboval a poškozený utrpěl takto výraznou škodu," upozornil Ústavní soud, který v případě pana Balcara zrušil předchozí soudní verdikty. Případem se tak bude znovu zabývat Krajský soud v Praze.
ÚS dal návod i ostatním
Ústavní soud se v nálezu snažil obecným soudům poskytnout i určitý návod, jak o výši škody za neoprávněný odběr elektřiny rozhodovat. Pokud žalovaný odběratel prokáže, že vypočtená škoda je mnohonásobně vyšší než platby za elektřinu ve srovnatelných obdobích před neoprávněným odběrem, nemohou už soudy v budoucnu mechanicky aplikovat příslušnou vyhlášku.
„Je poté na žalobci – dodavateli elektřiny, aby s určitou mírou pravděpodobnosti prokázal, že takové množství elektřiny bylo skutečně odebráno a jemu vznikla takto vysoká škoda. Pokud se to žalobci nepodaří, tak o výši škody musí soud rozhodnout podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností,“ upozornili soudci. „I kdyby šlo o černého odběratele, nebylo by spravedlivé, aby nahrazoval vyšší škodu, než jaká skutečně vznikla,“ dodala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Za elektroměrem? Váš problém
Případů černých odběrů elektřiny řeší energetické firmy tisíce ročně. Někdy okrádají nepoctivci přímo distributora – to když se napojí přes elektrické hodiny. Pokud ale zloděj s dráty kouzlí za hodinami nebo elektroměr poškodí, jde o zmíněnou objektivní zodpovědnost majitele. A to i v případě, že se cítí nevinný.
Ve většině případů tak byli lidé soudy donuceni škodu zaplatit. Na podzim 2013 se ale Krajský soud v Hradci Králové zastal kavárníka z Nového Bydžova a rozhodl v neprospěch distributora. Soud tehdy rozhodnutí zdůvodnil tím, že se k elektroměru na chodbě bytového domu, v němž se kavárna nachází, mohl dostat kdokoli.
