Praha - Ústav pro studium totalitních režimů oficiálně zahajuje činnost. Má shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období totalit včetně materiálů komunistické tajné služby. Pracovníci ústavu budou lidem zpřístupňovat svazky StB, zjišťovat informace nutné pro lustrace a pomáhat Národnímu bezpečnostnímu úřadu při prověrkách lidí, kteří by měli mít přístup k tajným dokumentům.
Ředitelem ústavu je historik Pavel Žáček, kterého zvolila rada ústavu. Ta by měla být sedmičlenná, senátoři ale zatím vybrali jen šest členů. Naplno začne ústav pracovat v nejbližších měsících. Od 1. března otevře badatelnu, déle bude trvat digitalizace archivu - možná až dva roky. V centru pozornosti je nyní předávání dokumentů od ostatních složek. Zajímavé materiály si historici slibují například od ministerstva obrany, které vlastní i některé dosud nezveřejněné dokumenty někdejší vojenské rozvědky či zpravodajské služby generálního štábu. Některé dokumenty, například o terorismu nebo krizových regionech zatím zůstávají v režimu utajení.
Ústav, který zatím fungoval v „přípravné fázi“, kdy například přebíral historické dokumenty, již několikrát upoutal zájem médií a veřejnosti. Loni například 57 poslanců z ČSSD podalo Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, na jehož základě ústav vznikl.
Na veřejnost se také nedávno dostal spor mezi vedením ústavu a civilní rozvědkou týkající se rozsahu písemností, které by tajná služba měla historikům předat. Poslední událostí byl návrh ústavu změnit seznam útvarů StB, jejichž příslušníci by neprošli lustrací a ztratili možnost získat práci u policie. Ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl, že problém nelze řešit pouze jeho nařízením, a pravidla tak zůstávají stejná.
