Brno - Ústavní soud veřejně projedná první ze tří částí rozděleného návrhu poslanců ČSSD na zrušení vládní reformy veřejných financí již 31. ledna. Část se týká především změn v daňové oblasti. Termín jednání sdělil mluvčí soudu Michal Spáčil. Bývá zvykem, že v den jednání soud také rozhodne.
První verdikt může být významný i pro dvě zbývající části stížnosti zabývající se především zdravotnictvím a sociálními věcmi. Než soud začne projednávat věcný obsah, musí rozhodnout o tom, zda byla reforma po procesní stránce správně projednána a přijata. Pokud by ústavní soudci při projednávání první části došli k závěru, že reformní zákon, který mění řadu dalších norem, byl přijat způsobem odporujícím ústavě, mohli by teoreticky zrušit rovnou celý zákon. Situace je však neobvyklá a možností, jak mohou soudci k problému přistoupit, je řada.
První část, kterou na Ústavním soudu dostal na starost soudce Jan Musil, zahrnuje například změny zákonů o daních z příjmu, přidané hodnoty, nemovitostí, elektřiny, pevných paliv a zemního plynu, dále zákonů o registračních pokladnách, existenčním minimu a spotřebních daních. Na rozhodnutí čekají ve zbývajících částech reformy například kritizované poplatky u lékaře a doplatky na léky.
Soud návrh poslanců ČSSD rozdělil na tři části, aby zrychlil rozhodnutí. Reforma je obsáhlá a zasahuje do mnoha zákonů i okruhů problémů. „Vyloučením obsahově odlišných a komplexních návrhů k samostatnému projednání vytváří Ústavní soud, v souladu s principem procesní ekonomie, prostor pro efektivnější a souběžné posouzení předložených návrhů,“ uvedli soudci v usnesení, jímž rozhodli o rozdělení.
Ústavní soud má pravomoc celé zákony nebo jejich části rušit. Důvodem může být jak způsob projednávání a přijetí, jako tomu bylo například v nálezech o takzvaných přílepcích, nebo jejich protiústavní obsah. Zrušení zákona může vstoupit v platnost dnem vyhlášení, v některých případech však soud odsune platnost na pozdější datum, a dá tak zákonodárcům čas na nápravu či přijetí jiné, ústavně přijatelné normy.
Poslanci ČSSD napadli reformu, která vstoupila v platnost 1. ledna, už loni v říjnu. Navrhují zrušení celé reformy, popřípadě zrušení jejích částí. Následně dostal ÚS další návrhy poslanců KSČM, opozičních senátorů a brněnských soudců. Všechny ale odmítl, rozhodl se totiž upřednostnit první obdržený návrh. Ostatními se zabývat nebude, z poslanců KSČM a opozičních senátorů však udělal účastníky řízení, kteří budou pozváni i na jednání konající se 31. ledna.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský již dříve upozornil, že soud bude zkoumat jen ústavnost reformy veřejných financí. „Sociální nebo politické aspekty včetně dopadů normy nepřísluší Ústavnímu soudu posuzovat - ty jsou ve výlučné kompetenci moci výkonné a zákonodárné,“ uvedl.
