Policie chybovala při neúspěšném pokusu o vyhoštění cizince z Kamerunu, rozhodl Ústavní soud. Cizinec při cestě na letiště kladl odpor, policisté proto použili například slzotvorný plyn a pouta. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Kameruncovo trestní oznámení odložila, nyní bude muset případ znovu řešit. Soud rovněž apeloval na změnu policejní praxe do budoucna.
Muž z Kamerunu žil v Česku několik let, z toho asi dva měsíce bez platného víza. Proto policie v lednu 2010 rozhodla o jeho ročním vyhoštění. Když muž zemi ve stanoveném termínu neopustil, byl zadržen a skončil v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.
V červnu pak policie rezervovala místo na palubě letadla Turkish Airlines, kterým měl muž odletět do své vlasti. Kamerunec ale odmítl zařízení v Bělé-Jezové opustit, proto ho policie eskortovala za pomoci donucovacích prostředků: použili slzotvorný plyn i pouta, na letišti muže převáželi s pomocí vozíku na zavazadla, protože odmítal sám jít.
Kamerunec se transportu bránil zejména proto, že podle svých slov neměl šanci se na vyhoštění připravit. O datu odletu se dozvěděl den předem, údajně náhodou. Neměl čas rozloučit se s přítelkyní, nechat si od ní přivézt osobní věci ani zkontaktovat svoji rodinu v Kamerunu, aby ho čekala na letišti. Navíc se domníval, že nemůže být vyhoštěn, když soud ještě nerozhodl o jeho žalobě na rozhodnutí o vyhoštění.
Muž nakonec v zemi zůstal o měsíc déle, vyhoštěn byl až v červenci 2014. Při prvním, neúspěšném pokusu o vyhoštění, ho totiž kapitán tureckého letadla odmítl vzít na palubu. Necestoval dobrovolně, nikdo ho neměl doprovázet a podle kapitála by pro let představoval riziko.
Ústavní soud se muže zastal
Ústavní soudci došli k názoru, že při pokusu o vyhoštění došlo k porušení práva nebýt podroben ponižujícímu zacházení. GIBS proto bude muset případ znovu vyšetřit. „Zákaz ponižujícího zacházení je základní hodnotou demokratické společnosti. Její kvalita se pozná podle toho, jak zachází s těmi nejzranitelnějšími. Proto se zákaz ponižujícího zacházení vztahuje i na cizince,“ uvedla v odůvodnění soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podle soudu může policie vyhostit cizince proti jeho vůli, musí se tak ale stát bez jeho ponížení a nepřiměřeného násilí. Donucovací prostředky nesmí být trestem za to, že cizinec policisty neposlouchá. Podle soudu muselo být policistům navíc jasné, že člověka, který se brání, letecká společnost na palubu stejně nevezme. Násilí tak bylo podle soudu zbytečné.
Cizinci by se měli o chystaném správním vyhoštění dozvědět co nejdříve, tedy například poté, co policie rezervuje místo na palubě letadla. Nejpozději by měl cizinec o vyhoštění vědět 24 hodin předem. „Cizinec se nestává předmětem, který je nutno v policií zvolenou dobu přemístit z místa A, kterým je zařízení pro zajištění cizinců, do místa B, tedy do letadla,“ dodala Šimáčková s tím, že muž z Kamerunu nikoho neohrožoval, pouze kladl pasivní odpor.
„Pokusíme se klienta kontaktovat a informovat ho. Velmi vítáme systémový rozměr nálezu Ústavního soudu, skutečně důraz na profesionalitu policie, na přípravu vyhoštění cizince. Měli jsme indicie z praxe, že policie k tomuto úkonu nepřistupovala profesionálně,“ řekl advokát vyhoštěného cizince Maroš Matiaško.
Takzvaný institut správního vyhoštění je upraven zákonem o pobytu cizinců. Správní vyhoštění v podstatě znamená ukončení pobytu cizince na území České republiky, a to na základě rozhodnutí cizinecké policie. Zároveň je cizinci stanovena lhůta, po kterou se mu zapovídá pobyt na našem území. Toto vyhoštění je spojeno s více či méně závažným porušením pobytových předpisů. Ročně je v Česku vydáno kolem dvou tisíc rozhodnutí o správním vyhoštění.
