Brno – Pojišťovny musí při vyplácení škody zohledňovat amortizaci auta jen v přiměřené míře. Konstatoval to dnes ve svém nálezu Ústavní soud (ÚS). Postavil se tak na stranu majitelů aut. Ti si stěžovali na to, že pojišťovny jim odmítají proplácet v případě poškození vozu plnou částku s odůvodněním, že je snížená o amortizaci. To ÚS nezpochybnil, řekl ale, že jde o přiměřenost. Dle jeho názoru není možné po majiteli poškozeného vozu požadovat, aby pro opravu sháněl opotřebované nebo neznačkové díly a riskoval tak bezpečnost svoji i ostatních na silnici.
Do avie Jaromíra Ziegla letos v únoru zezadu naboural řidič kamionu. Náraz byl tak silný, že vůz pana Ziegla vymrštil dopředu, a ten tak naboural i auto před sebou. I když nebyl viníkem nehody, pojišťovna mu odmítla vyplatit celou částku nutnou na opravu jeho auta. „Likvidace proběhla bez problémů, ale když došlo na placení, tak mi přišel dopis, že mi vyplacenou částku o 28 procent snižují,“ popsal Zeigl.
Pojišťovna rozhodnutí zdůvodnila tím, že zohlednila amortizaci vozidla. Pro podnikatele bylo takové vysvětlení zklamáním. „Byli jsme v tom úplně nevinně, takže můj názor je, že takto poškození lidé by neměli doplácet na chybu druhých. Proto se také platí pojištění, aby se pak vrátily veškeré náklady, které souvisejí s opravou,“ myslí si Ziegl.
Za práva poškozených majitelů aut bojuje i Kancelář pro ochranu práv poškozených. Na svém webu Amortizace.cz nabízí pomocnou ruku těm, kterým se nadaří vymoct si celou částku nutnou na opravu jejich vozu.
S tímto názorem se dnes ztotožnil i Ústavní soud, který rozhodoval o stížnosti jiného majitele vozu s totožnou zkušeností. „Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směrovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se ÚS spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet na zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. Uhrazení celé ceny by mělo být pravidlem,“ uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Počet pojištěných aut roste
Vloni česká kancelář pojistitelů evidovala téměř sedm milionů pojištěných aut, tedy o 116 tisíc víc než v předchozím roce. Přesto, že povinné ručení je ze zákona povinné pro všechna vozidla, jezdí podle odhadu po českých silnicích asi 126 tisíc nepojištěných aut. Ta tvoří ale jen zlomek všech registrovaných vozidel.
Pojišťovny na povinném ručení řidičům naúčtovaly 19,4 miliardy korun. Průměrná částka, kterou u nás majitel auta na povinném ručení zaplatil, tak byla zhruba 2 700 korun.
Tento typ pojistek se ale pojišťovnám nevyplácí – loni vyplatily na povinném ručení o pět procent více, než vybraly.
zdroj: Česká kancelář pojistitelů
Argument pojišťoven, že oprava, při níž jsou použity nové díly, de facto zhodnotí vozidlo, ÚS také odmítl. „Takový postup zcela ignoruje všeobecně známou skutečnost, že cena havarovaného vozidla bude vždy nižší než cena stejně technicky vybaveného, ale nehavarovaného vozidla. I kdyby byl vůz provedenou opravou skutečně zhodnocen a nacházel se v podstatně lepším stavu než před nehodou, stále jsou soudy povinny posoudit, zda je toto technické zhodnocení s to, převážit snížení tržní hodnoty,“ vysvětlila postoj soudu mluvčí Sedláčková.
Výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů Jakub Hradec
„S principy, které Ústavní soud judikoval, nemáme zásadní problém, protože tím potvrdil svůj dřívější nález. Že se ho držíme, můžeme doložit tím, že oproti minulosti vzrostla průměrná škoda vyplacená z povinného ručení. Výrok, že pojišťovny říkají, že do starých aut patří staré díly, musím odmítnout. V současnosti se to neděje.“
Použité díly mohou snížit bezpečnost auta, pojišťovny to musí zohlednit
ÚS konstatoval i to, že není možné po poškozeném požadovat, aby „objížděl vrakoviště a hledal náhradní díl odpovídající tomu, který potřebuje“ ve snaze snížit cenu opravy na minimum. „Je nezbytné v první řadě zvažovat vliv použití daného dílu na bezpečnost silničního provozu. Nelze totiž poškozeného nutit, aby ve snaze co nejvíce snížit náklady na opravu vozidla riskoval bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu tím, že do vozidla nechá namontovat díly výrazně nižší kvality či díly neznámého původu,“ uzavřela Sedláčková. Zatímco původ stěrače může být řidiči skoro jedno, v případě brzd by mohlo mít podcenění jejich výběru fatální následky.
