Praha – Poprvé od čtvrteční stávky se sešla vláda se zástupci zaměstnavatelů a odborů, takzvaná tripartita. Jednání však zkrachovalo, účastníci se totiž opět nebyli schopni dohodnout na chystaných reformách. Sociální partneři se nedohodli ani na změnách daní. Předali vládě svá stanoviska, po připomínkovém řízení bude tripartita o změnách v daních jednat znovu. Návrh daňové reformy z dílny ministerstva financí vytváří podmínky pro vznik Jednoho inkasního místa, ruší superhrubou mzdu a zhruba čtvrtinu daňových výjimek. Tentokrát nedošlo ani na reformu zdravotnictví ministra Leoše Hegera, která ve sněmovně míří ke schválení. Odbory trvají na jejím kompletním přepracování, protože s připravovanými změnami ve zdravotnictví jako celkem nesouhlasí.
„Návrh zákona představuje třetí pilíř daňové reformy, tedy reformu přímých daní a odvodů. Jeho cílem je dosažení jednoduchého a přehledného systému, který by přispěl k dlouhodobé stabilitě bez nesystémových zásahů a ke snížení administrativních nákladů daňových poplatníků i státu,“ uvedl již dříve ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj navrhovaná úprava zejména zajistí integraci výběru daní z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení a veřejného zdravotního pojistného v rámci Jednoho inkasního místa.
Ke zdravotnictví se tripartita nedostala
Ještě ve středu brali odboráři odsunutí projednávání zdravotnické reformy jako důležitý signál premiéra Petra Nečase ke kompromisu. To byl i důvod, proč stávku kvůli tomu zmírnili. Jednání však nevedla k dohodě, odbory nesouhlasí nejen s konkrétními prvky, ale nelíbí se jim ani způsob, jakým vláda chce zákon schválit, tedy jako novela jiné novely a obsáhlý pozměňovací návrh jiné novely, která už je ve druhém čtení ve sněmovně. Podle Dagmar Žitníkové z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče tak zákon vznikal naprosto nedemokratickým způsobem.
„Pokud se ten zákon nestáhne, tak se dá jasně najevo, že to (návrhy odborů) chce koalice převálcovat a schválit ho tak, jak je. Pochybuji o tom, že by se tento zákon vrácený ze Senátu potom dokázal v té koaliční mašinerii pozměnit,“ řekl v dnešním ranním Studiu 6 předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
Jakoukoli možnost stažení zdravotnické reformy ale dnes vyloučil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „V tuto chvíli si nemyslím, že by odbory přišly s tak silnými argumenty, že bychom stáhli celý návrh. Pokud se u jednotlivých ustanovení ukáže, že ty argumenty jsou silné a že je potřeba je vzít v úvahu, tak samozřejmě podle toho budeme postupovat dál,“ řekl.
Drábek: Výjimky v důchodech nepřipadají v úvahu
Podobně napjatá atmosféra jako v případě zdravotní reformy panuje mezi vládou a odbory, i pokud jde o reformu důchodů. Na minulém jednání tripartity těsně před stávkou si odbory od kabinetu vymohly příslib pro pracovníky rizikových profesí, jako jsou horníci nebo slévači, že budou moci odcházet do důchodu dřív než ostatní zaměstnanci.
„Slíbili jsme odborům, že budeme vyjednávat o tzv. zaměstnaneckých schématech, to znamená o možnosti, aby profese, které jsou fyzicky nebo psychicky extrémně náročné, měly možnost vytvořit si takové podmínky, aby mohly odejít dříve z ekonomické aktivity a aby dobu, která je mezi standardním věkem odchodu do důchodu a předčasným, který potřebují, byly schopny dorovnávat z nějakého jiného systému. Zdůrazňuji - jiného systému.“
Drábek nicméně odmítá jakékoli výjimky ve věku odchodu do důchodu pro některé skupiny pracovníků. „Budu ze všech sil bránit jednotnost českého důchodového systému. To, že se před dvaceti lety zrušila kategorizace zaměstnání, že dnes je to tak, že pro všechny platí stejná pravidla, to je prostě věc, kterou já v žádném případě neopustím,“ zdůraznil ministr. Zároveň ale připustil, že by rizikové skupiny zaměstnanců mohly dostat možnost vytvořit zvláštní fondový systém, ze kterého by čerpaly peníze poté, co už nebudou schopny vykonávat svoji práci, ale ještě nebudou v důchodovém věku.
Minimální mzda by se mohla zvýšit
Ministr práce a sociálních věcí přišel na jednání tripartity alespoň s jednou novinkou, která odboráře potěšila - plánuje ke konci roku zvýšit minimální mzdu. Zatím nechce hovořit o její výši, ale podle odborníků by mohla vzrůst ze současných 8 000 na 9 200 korun měsíčně. „Současná ekonomická situace už umožňuje vést racionální diskuzi o tom, jak by měla být nastavena minimální mzda od začátku příštího roku,“ uvedl ministr. Čím však potěšil odbory, s tím nepochodil u zaměstnavatelů, podle kterých se jedná o nadměrnou skokovou zátěž. Minimální mzdu bere v Česku kolem 40 tisíc lidí, tedy jen jedno procento zaměstnaných.
