Praha - Krátce poté, co vzniklo několik euroskeptických stran jako Libertas.cz, Suverenita a Strana svobodných občanů, se na politické scéně objevuje další politický subjekt. Miroslav Kalousek splnil, co slíbil. Odešel od lidovců a spolu s dalšími více či méně známými tvářemi založil novou politickou stranu TOP 09, do jejíhož čela se postavil nestraník Karel Schwarzenberg. Nicméně podle politologů bude pro stranu velmi obtížné se prosadit, a to i přesto, že z nových uskupení má největší šanci uspět . Zatím jediná nová politická strana, která po roce 1993 měla možnost ovlivnit vysokou politiku, byla Unie svobody.
Přitom téměř 40 % lidí v současnosti nevylučuje, že by v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny dalo hlas nově vzniklé straně TOP 09. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Českou televizi (ČT). Skoro 60 % Čechů pak připouští, že strana má šanci uspět u voličů a dostat se do parlamentu.
V politice se neudržela ani Unie svobody, zelení mají namále
Právě Unie svobody byla jedinou politickou stranou, které politologové dávali velké naděje, že se stane politickým subjektem, který bude oslovovat středové voliče a stane se tak stálicí v českém parlamentu. Její členové se nakonec na vládě nepodíleli, neboť vedení se v červnu 1998 rozhodlo nevstoupit do vlády Miloše Zemana. Toto rozhodnutí umožnilo vznik opoziční smlouvy a unionisté se v dalších volbách už neprosadili a nakonec skončili v propadlišti dějin, a to i přesto, že jádro strany tvořili někteří významní představitelé ODS jako Jan Ruml a Ivan Pilip. Podobně dopadly i jiné politické subjekty, které vznikly právě na konci 90. let, jako byla strana Moniky Pajerové Cesta změny či Politický klub Jozefa Wagnera. Některé politické subjekty našly své místo na regionální či komunální úrovni.
Snad jen Strana zelených se na čas dostala na politické výsluní, když uspěla v minulých parlamentních volbách, a donedávna se dokonce podílela na vládě v koalici s ODS a lidovci. Nicméně po vnitřní krizi, která vyvrcholila odchodem zelených kolem Dany Kuchtové a posléze i vyloučením poslankyň Věry Jakubkové a Olgy Zubové, se v evropských volbách horko těžko přehoupla přes dvě procenta. Její vyhlídky na úspěch v podzimních předčasných parlamentních volbách jsou přinejmenším nejisté.
Do politického důchodu odešlo i Občanské hnutí a ODA
V politickém ústraní se ocitlo například i Občanské hnutí, které překvapivě propadlo ve volbách v roce 1992 i přesto, že za ně kandidovaly takové osobnosti jako Jiří Dienstbier či Petr Pithart. Do sněmovny se pak po úspěchu v roce 1992 nedostalo ani Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Ani v dalším období moravisté nenavázali na své poměrně silné postavení ze začátku 90. let a v současné době je jejich politický vliv mizivý.
Ze sněmovny zmizel i subjekt s názvem Liberálně sociální unie (LSU), v jehož rámci v roce 1992 kandidovaly Zemědělská strana, Hnutí zemědělců, Československá strana socialistická a Strana zelených. Po volbách 1996 ve sněmovně také již nezasedla Demokratická levice, která v roce 1992 kandidovala spolu s komunistickou stranou pod názvem Levý blok. Sněmovnu v roce 1998 opustili i populární Sládkovi republikáni, kteří se poctivě, leč neúspěšně snaží o návrat.
Dalším velmi významným politickým subjektem, který nakonec také skončil v politickém důchodu, byla Občanská demokratická aliance. Ta byla dokonce od roku 1992 až do závěru roku 1997 i členkou vlády premiéra Václava Klause. O návrat do sněmovny se aliance neúspěšně pokusila v roce 2002, když se krátce předtím rozpadl pokus KDU-ČSL, Unie svobody, DEU a ODA o spojení v takzvané čtyřkoalici.
