Až sto lidí umírá v Česku každý rok po otravě oxidem uhelnatým. Letos se na tom nic nemění, jen v Moravskoslezském kraji již záchranáři zaznamenali více než 30 otrav. O způsobu, jak toto číslo snížit, se budou radit zástupci kraje a krajského města se záchranáři a hasiči. Ti především doporučují pořídit si k plynovým spotřebičům čidla.
Tichý zabiják oxid uhelnatý má až sto obětí ročně
Oxid uhelnatý je zabiják tichý, ale i neviditelný a bez zápachu (zdroj: ČT24)
Oxid uhelnatý aneb „tichý zabiják“ není vidět ani cítit, člověk o něm neví, dokud není pozdě. Vzniká při nedokonalém spalování například v karmě nebo plynových kamnech. „V České republice je za rok tisíc až 1500 případů intoxikace oxidem uhelnatým a až sto úmrtí,“ shrnul mluvčí moravskoslezské záchranné služby Lukáš Humpl.
Následky se mohou objevit i dodatečně
Nenápadnost oxidu uhelnatého je zdaleka největší hrozbou. Kdo se tímto plynem otráví, zprvu cítí nevolnost nebo bolesti hlavy, později však upadá do bezvědomí a ocitá se v ohrožení života.
Ten, kdo mu přijde na pomoc, se ale může snadno stát obětí oxidu uhelnatého také. Jisti si před ním nejsou ani záchranáři, kteří s sebou proto vozí detektory nebezpečného plynu. „Nebezpečí tkví v tom, že příznaky nebývají zcela specifické,“ podotkl mluvčí záchranky.
Většina lidí, kteří utrpí otravu oxidem uhelnatým, se během několika dnů zcela uzdraví. Část otrávených ale má dlouhodobé následky. „Z dlouhodobých statistik i z literatury víme, že zhruba 2,5 až 3 procenta na intoxikaci oxidem uhelnatým zemře ještě v nemocnici. Zhruba 2,5 až 7,5 procenta pacientů má od počátku neurologické příznaky, potíže,“ upozornil primář Centra hyperbarické medicíny FN Ostrava Michal Hájek.
Dodal, že patnáct až třicet procent pacientů dodatečně trápí pozdní neurologické příznaky. „Může to být snížení intelektu, poruchy paměti, poruchy osobnosti, třes a podobně,“ upřesnil primář. Pozdní příznaky se objevují během několika dnů, ale i měsíců, průměrně zhruba za tři týdny od otravy.
Primář Hájek: Čtvrtina lidí nemá ponětí, jaké nebezpečí oxid uhelnatý představuje (zdroj: ČT24)
Podle výzkumu, na kterém se Michal Hájek podílel, nemá o hrozbě oxidu uhelnatého ponětí asi čtvrtina lidí. Riziku se ale nevyhne ani ten, kdo je s nebezpečím dobře obeznámen. Nehoda se může stát takřka vždy, leckdo si neuvědomuje, že rizikové nejsou jen karmy, ale i mnoho dalších spotřebičů včetně krbů nebo lokálních topenišť. Navíc se nelze slepě spoléhat ani na hlásiče plynu, ačkoli podle Hájka jde o vhodnou „záchrannou brzdu“.
Nejde jen o spotřebič, ale i o jeho okolí
Hlásiče považuje za nejjistější obranu i zástupce ředitele Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Vladimír Vlček. Upozornil, že podmínkou k tomu, aby se oxid uhelnatý vytvořil, nemusí být jen porucha plynového spotřebiče. „Je to také o tom, že konkrétní podmínky, které jsou v dané místnosti, se mohou měnit,“ podotkl Vladimír Vlček. Otravy se tak může obávat i ten, kdo má zbrusu nový kotel, ale postaví ho na místo, kam nepřichází dost vzduchu.
K zatím poslední otravě oxidem uhelnatým došlo minulý víkend v Olomouckém kraji. V Javorníku na Jesenicku se plynem přiotrávilo pět lidí včetně dítěte, které upadlo do bezvědomí.
Na počátku února zasahovali záchranáři v rodinném domě ve Služovicích na Opavsku, kde se nadýchalo šest lidí a tři z nich včetně dvou dětí skončili v nemocnici. Krátce poté utrpělo otravu oxidem uhelnatým také osm lidí v huti ArcelorMittal v Ostravě.