Praha - Na klíčové okamžiky letu si pamatuju i dnes do nejmenších detailů. Ještě donedávna bych na další nabídku letu kývnul bez zaváhání. Dnes už by to vzhledem ke zdraví bylo pouze svezení, zmínil v rozhovoru pro Studio 6 Vladimír Remek, první Čechoslovák a zároveň Evropan, který vstoupil do kosmu. Spolu se sovětským kolegou vzlétli 2. března 1978. Remek tak v kosmu zároveň „reprezentoval“ třetí stát, jenž vyslal svého občana do meziplanetárního prostoru. Do té doby se vesmírných misí účastnili výhradně Američané a Sověti.
Teď už bych se jen svezl, říká po 35 letech první český kosmonaut
Vůbec první mezinárodní posádku v historii kosmonautiky, kterou spolu s devětadvacetiletým Remkem tvořil velitel lodi Alexej Gubarev, vynesla z kazašské stepi k orbitálnímu komplexu Saljut sovětská kosmická loď Sojuz 28. „Ty nejvypjatější jsou okamžiky před startem, kdy už má nastat to, na co se dlouho chystáte. Z profesionálního hlediska je klíčovým momentem určitě spojování kosmické lodi se stanicí. To je taková maturita kosmického letu,“ zmínil Remek.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byli Remek, Oldřich Pelčák, pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec krátce před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
GALERIE
Vladimír Remek s kosmonauty autor: ČT24, zdroj: ČT24
„No, nebylo to moc příjemné. V tu dobu býval standard i v sovětské kosmonautice, že byly posádky s dostatečným předstihem určeny jako hlavní a záložní. Tenkrát jsme šli na poslední nácvik do skutečné kosmické lodi a muselo být jasné, která posádka je ta první a která záložní. Až tehdy nám bylo řečeno, kdo poletí,“ vzpomíná Remek.
Na stanici Saljut 6, s níž se Sojuz 28 spojil, prováděla posádka řadu vědeckých a technických experimentů. Sojuz 28 přistál po 125 obletech Země 10. března. Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu - kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před Pelčákem. Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství.
Vladimír Remek je synem velitele československého vojenského letectva. Stal se 87. člověkem v kosmu. Před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Úspěch Remkovy mise zajistil v tehdejším Československu značnou oblibu jména Vladimír. Od roku 2004 je Remek poslancem Evropského parlamentu za KSČM a podle spekulací by se mohl stát velvyslancem v Rusku.
„Dnes už se může létat celkem bez problémů i za určitý finanční obnos. Samozřejmě kdybych ty peníze měl, tak bych letěl. Donedávna jsem na tyto otázky odpovídal úplně bez zaváhání. Dnes už bych ale tehdejší nároky kladené na mě jako kosmonauta nesplňoval ani náhodou. Maximálně by to bylo asi svezení.“
GALERIE
videogallery_313619