Praha - Otec prezidentského kandidáta Jana Švejnara Zdeněk v roce 1961 v souvislosti se svou cestou do ciziny údajně podepsal závazek spolupráce s první správou ministerstva vnitra. Dokumenty o tom dnes zveřejnil Jan Švejnar na svých internetových stránkách s tím, že se dozvěděl o snaze použít materiály týkající se minulosti jeho rodiny k jeho diskreditaci. V prohlášení zaslaném dnes ČTK Švejnar uvedl, že žádné archivní svazky týkající se jeho osoby neexistují.
Spis zveřejněný na stránkách www.svejnarprezidentem.cz dnes obdržel od Archivu bezpečnostních složek ministerstva vnitra. Zdeněk Švejnar byl v roce 1961 zaměstnancem Ekonomického ústavu Československé akademie věd. O rok později se měl za Československo zúčastnit zahraniční konference OSN o aplikaci vědy a techniky, právě v souvislosti s touto cestou se ho ministerstvo vnitra rozhodlo využít. „Já, podepsaný se dobrovolně zavazuji ke spolupráci s pracovníky ministerstva vnitra, která bude přispívat k dalšímu rozvoji československé vědy a techniky,“ stojí v prohlášení.
Ve spisu rozvědky se konstatuje, že „vzhledem k tomu, že k jeho vyslání do zahraničí v té době nedošlo, byl s ním styk v roce 1962 přerušen“. Ministerstvo vnitra se Zdeňka Švejnara chystalo kontaktovat ještě v roce 1968 při jeho cestě do Nigérie, kam byl vyslán jako expert UNESCO. Než ho však kontaktovalo, Švejnar emigroval.
„Za jedinou správnou cestu k vyrovnání se s touto minulostí považuji maximální transparentnost. Proto jsem se rozhodl zveřejnit kompletní spis, který jsem obdržel od Archivu bezpečnostních složek MV, na svých webových stránkách,“ uvedl Švejnar.
Otec Jana Švejnara Zdeněk pracoval jako ekonom pro OSN, působil několik let v Africe. Po sovětské okupaci v roce 1968 požádal Zdeněk Švejnar ministerstvo zahraničních věcí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významnou funkci v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě. Bylo mu vyhověno a do Československa se již nevrátil. V roce 1970 žil s manželkou ve Švýcarsku, kam za ním z Československa odešel i syn Jan.
Na volené členy parlamentu a na prezidenta republiky se lustrační zákon nevztahuje. Mezi organizace či instituce podléhající lustračnímu zákonu patří například Kancelář prezidenta republiky.
Prezidenta budou volit členové obou komor parlamentu při volbě, která začne 8. února. ODS navrhla znovuzvolení Klause. Jeho soupeře Švejnara nominovali senátoři ze čtyř frakcí včetně opoziční ČSSD. Vzhledem k síle ODS a k tomu, že současného prezidenta budou volit i někteří zákonodárci z dalších stran, je za favorita považován Klaus.
