Český svaz bojovníků za svobodu opouští Jarmila Doležalová rozená Šťulíková, která přežila vyvraždění Ležáků. Spolu s ní z něj vystupuje na protest proti „nedemokratickému“ postupu vedení organizace i její dcera. Ústřední výbor svazu minulý týden zrušil kladenskou a jičínskou okresní organizaci a vyloučil také tři své členy. Na protest z něj kvůli tomu vystoupil i veterán od Tobruku Pavel Vranský. Odchází také soudkyně a účastnice studentských protestů v roce 1989 Markéta Čermínová.
Svaz bojovníků za svobodu opouští i žena, která přežila vyvraždění Ležáků
Jarmila Doležalová mladší uvedla, že jsou s matkou děním ve svazu dlouhodobě znepokojeny. „V tomto státě je možné všechno a nechceme se dožít chvíle, kdy by se členem ČSBS stal například čínský prezident,“ uvedla Doležalová.
Poukázala také na to, že do pobočky svazu v Lidicích vstoupila například Jana Bobošíková, kardinál Dominik Duka nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Prezident Miloš Zeman před časem obdržel od svazu řád.
Svaz v úterý 18. října zrušil dvě okresní organizace a bez toho, že by umožnil diskusi, vyloučil tři členy. Důvodem byla údajně dehonestace předsedy svazu Jaroslava Vodičky a vedení ČSBS, pomlouvačná kampaň v médiích a dlouhodobá kritika. Zvukový záznam ze schůze zazněl v pořadu 168 hodin:
7 minut
Čistka ve svazu bojovníků za svobodu. Poslechněte si záznam ze schůze
Podle obou žen bylo rozpuštění kladenské pobočky špatným rozhodnutím, ale jejich názor již situaci nemůže změnit. Doležalová se jednání ústředního výboru z pracovních důvodů nezúčastnila. Předem ale podle svých slov neměla informace, že by se mělo projednávat rušení některých organizací, na programu byl pouze bod o dehonestaci.
obrázek
Jarmila Doležalová rozená Šťulíková je jednou ze dvou sester, které jediné přežily vyhlazení Ležáků a byly poslány do Německa na převýchovu. Ostatních 34 dospělých nacisté popravili, 11 dětí zřejmě našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. O vyvraždění Ležáků napsala Doležalová nedávno i knihu.
Doležalová byla ve svazu 65 let
Doležalová je v ČSBS od 27. října 1951, tedy 65 let. Přibližně posledních osm let je předsedkyní základní organizace svazu v Hlinsku, pracovala i pro okresní výbor v Chrudimi. Její dcera je od listopadu 2008 jednatelkou hlinecké organizace, je místopředsedkyní okresního výboru Chrudim a zasedá v plénu ústředního výboru ČSBS.
S kroky svazu nesouhlasí ani pětadevadesátiletý veterán od Tobruku Pavel Vranský. Na protest proti vyloučení tří členů, kteří svaz kritizovali v médiích, z něj vystoupil přímo na úterní schůzi ústředního výboru. Kritizoval především to, že na schůzi nebyla umožněna jakákoliv diskuse. Hlasování pak označil za neregulérní.
Čermínová: Vedení svazu odporuje bazálním zásadám demokracie
V pondělí svaz na protest opustila i soudkyně a účastnice studentských protestů v roce 1989 Markéta Čermínová. Její zesnulý otec Jakub Čermín byl v letech 1991 až 2001 předsedou svazu, a podle Čermínové kroky nynějšího vedení „poplivaly a zneuctily“ jeho odkaz.
„Považuji postup vedení za odporující duchu humanitních tradic, bazálním zásadám demokracie a úcty k člověku a členům příslušné organizace, tedy hodnotám, na základě kterých můj otec Český svaz bojovníků za svobodu znovu vybudoval a zaštítil svým jménem,“ napsala Čermínová v dopise, kterým svazu oznamuje své vystoupení.
obrázek
Jedním ze tří vyloučených členů je nyní už bývalá předsedkyně kladenské organizace Gabriela Havlůjová. Vedení v čele s předsedou Jindřichem Vodičkou kritizovala dlouho kvůli politizaci svazu, jeho vystupování i hospodaření.
Vedení organizace v uplynulých týdnech a měsících čelilo kritice například za Vodičkův projev na terezínské tryzně, který kvůli pasáži o uprchlících označily židovské obce za xenofobní. Svaz se ale za svého předsedu postavil.