Praha/Brno - Už v pondělí na svatého Martina se tradičně v 11 hodin a 11 minut otevřou první lahve Svatomartinského vína. Podle Marka Babisze z Národního vinařského centra budou letos díky počasí lehká, šťavnatá a převládat budou tóny po ovoci. Ke Svatomartinskému vínu neodmyslitelně patří i husí hody. Proč právě husy a jak je nejlépe připravit? Tipy na slavnostní pokrm přidá odbornice na regionální gastronomii.
Aby se víno mohlo pyšnit označením Svatomartinské, musí splnit řadu kritérií. Vína bílá a růžová musí mít podle Babisze maximálně 12,5 objemových procent alkoholu a podle zákona musí být suchá. U červených vín může být obsah alkoholu maximálně 13 objemových procent a také by měla být suchá. Musí navíc projít přes komisi degustátorů, kteří mají degustátorské zkoušky buď podle evropských norem, nebo od Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ti určí, zda víno odpovídá požadované kvalitě. Pokud ano, udělí známku Svatomartinské, pokud ne, známku neudělí. Letos prošlo 356 vín od 116 výrobců z České republiky, dodal Babisz.
Popularita mladého vína jde prudce nahoru. Zatímco před pěti lety bylo lahví se Svatomartinským vínem okolo 500 tisíc, v současnosti je to už podle odhadů skoro dva a půl milionu, tedy dokonce desetkrát více, než kolik se v tuzemsku prodá francouzského Beaujolais.
Ke Svatomartinskému vínu patří i pečená husa
Se svatomartinskými hody je už tradičně spojená pečená husa se zelím a knedlíky. K tradici se stále více vracejí i ve městech. Zájem o svatomartinské husy proto roste a někteří chovatelé zvětšují své chovy. Proč ale lidé na svatého Martina jedí právě husu? Jedna legenda vypráví o tom, že se husa pekla za trest, protože kejháním rušila bohoslužbu, podle druhé legendy se husy provinily tím, že prozradily sv. Martina, který se zdráhal přijmout biskupský úřad a před volbou se tak schoval do hejna hus.
Jedna z největších farem v Česku, kde se chová na 2 500 hus, se nachází na Hodonínsku. Husy se vykrmují na váhu kolem pěti, šesti kilo, dobře vykrmené mají ale i sedm a více kilo, uvedl Alois Kopečný, jednatel rybářství na Hodonínsku. Na Hodonínsku chovají husu landeskou a rýnskou původem z Německa. Výhoda landeské podle Kopečného je, že dorůstá větší váhy. Cena za kilo se podle něj pohybuje kolem sta korun. Celkem se v Česku chová na šest a půl tisíce hus.
Pečenou husu vylepší cibule, jablka, ale i mléko
Místo, které však pečenou husu proslavilo asi nejvíce, je Slovenský Grob. Město mělo ideální podmínky pro chov hus, jeho úspěch začal během krize ve 30. letech, kdy hospodyně začaly prodávat husy na trzích už pečené. Husy se tam v současnosti pečou celý rok, hlavní sezona je ale od září do prosince. Speciální příprava hus tamních kuchařek spočívá například v tom, že husu před pečením potírají mlékem.
Blížící se svatomartinské hody jsou dobrým byznysem pro továrny na zpracování hlávkového zelí nebo pro výrobce knedlíků. Třeba v pekárně v Paskově denně před svatým Martinem uvaří až 1 500 knedlíků. Češi jsou totiž čím dál tím pohodlnější a i knedlík si raději koupí.
Jaké jsou ale další tipy na dobrou pečenou husu? Podle odbornice na regionální gastronomii Petry Pospěchové je před pečením důležité propíchat kůži vidličkou, na šťavnatosti pak huse přidá, když se peče s jablky nebo cibulí. Husu je ideální péci pomalu přes noc na asi 70–80 stupňů. Na čtyřkilovou husu stačí ale i 4–5 hodin pečení, dodává Pospěchová. Husa je podle ní spíše záležitostí bohatších oblastí Česka, například Polabí, Hané, Slovácka, naopak na Vysočině tradici příliš nemá.
