Sváček couvnul z kandidatury do vedení vrchního soudu

Praha - Někdejší dlouholetý šéf pražského městského soudu Jan Sváček vzdal kandidaturu na funkci místopředsedy Vrchního soudu v Praze. S jeho působením ve vedení vrchního soudu nesouhlasili senátoři a zástupci občanských iniciativ. Vadilo jim, že Sváček údajně zatajoval informace o své komunistické minulosti či navrhoval do funkcí soudců problematické lidi.

„Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš vzal zpět svůj návrh na jmenování místopředsedy Vrchního soudu v Praze pro úsek trestního soudnictví. Jako důvod uvedl, že pan Jan Sváček mu doručil odnětí svého souhlasu, bez kterého nelze návrh na jmenování v souladu se zákonem podat,“ sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Sváček řídil Městský soud v Praze v letech 1999 až 2013, poté se stal soudcem vrchního soudu, kde se věnuje trestnímu právu.

Sváček zvítězil ve výběrovém řízení na post šéfa trestního úseku pražského vrchního soudu, které předseda soudu Bureš vypsal v souladu s novou instrukcí ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). Ministryně si v instrukci vyhradila právo vítěze konkurzu nejmenovat, pokud jmenování brání „aktuální personální situace u dotčených soudů“ nebo pokud se dozví „o okolnostech, které vhodnost navrženého soudce zpochybňují“.

Někteří senátoři, iniciativa Vraťte nám stát či protikorupční nadační fond se na Válkovou obrátili s výzvou Sváčka nejmenovat. Senátor Libor Michálek například připomněl, že Sváček byl opakovaně posuzován horní komorou kvůli kandidatuře na ústavního soudce a nebyl schválen.

Válková v reakci na výzvu uvedla, že „jejich obavy vnímá stejně jako všechny další informace v této věci, které si ověří a zváží ve všech souvislostech“. Rozhodnutí o tom, zda Sváčka jmenuje místopředsedou, chtěla udělat do konce listopadu. Po Sváčkově stažení kandidatury se již rozhodovat nemusí.

Sváček, který v minulosti působil i jako poradce prezidenta Václava Klause, už dříve kritiku odmítl. Se členstvím v komunistické straně se prý netajil, popřel také vazby na lidi z klientelistických kruhů. Za kritikou politiků a iniciativ vidí reakci na jeho dřívější působení v čele pražského městského soudu, kdy si prý nadělal nepřátele svým rozhodováním a hájením nezávislosti soudců.

Vydáno pod