Přesně před 40 lety, 30. října 1975, havarovalo v Praze letadlo jugoslávské letecké společnosti Inex Adria Airways se 120 lidmi na palubě. Vraceli se s ním z dovolené z tehdejší Jugoslávie. Přibližovací manévr k přistávací ploše ale piloti nezvládli a stroj se zřítil do zahrádkářské kolonie v Praze-Suchdole. 79 lidí tehdy zahnulo. V historii Česka a tehdejšího Československa šlo o nejtragičtější leteckou událost.
30. října 1975 krátce před sedmou hodinou ranní odstartovalo letadlo se 115 cestujícími na palubě z černohorského letoviska Tivat. Komplikace začaly 9 km před tehdejším Ruzyňským letištěm. Česká televize nyní přistávací manévr zrekonstruovala v simulátoru Boingu 737.
Krátce po deváté hodině už letadlo kroužilo nad Prahou. Z hlavní věže dostali piloti zásadní zprávu, že přibližovací systém nefunguje. Jenže reakce posádky byla rozpačitá – piloti se zeptali, co tedy mají dělat.
„Řešení přitom bylo úplně jednoduché, zahájit vyčkávání nad stanovenými místy,“ uvedl pilot a odborník na letecké nehody Ladislav Keller.
V okolí Suchodla byla tehdy hustá mlha a letadlo mělo využít k přiblížení k letišti radiomajáky a přesně určenou trasu. Jenže i v tom piloti chybovali. „Fatální omyl byl, že nedodrželi otáčku a pokračovali dál,“ popsal při pohledu na trasu tehdejšího letu Radek Topinka ze společnosti Reálné simulátory.
„Přestože jim přístroje ukazovaly, že nejsou na ose, zahájili klesání až do výšky sto metrů pod prahem dráhy,“ konstatoval pilot a odborník na letecké nehody Ladislav Keller.
Radek Topinka pak na simulátoru demonstroval, jak manévr viděli piloti. Když minuli bezpečnou výšku, na poslední chvíli sice ještě začali stoupat, ale bylo už příliš pozdě. Narazili do pahorku.
Všichni záchranáři, kteří mohli, vyrazili na místo nehody
„Sedadlo se utrhlo a byl tam velký chaos. Měl jsem zlomenou pravou ruku a jak jsem byl připoutaný, chtěl jsem pořád tu přezku povolit,“ popsal tehdejší dění Vlastimil Slezák, který leteckou havárii přežil.
„Všechno, co mělo ruce a nohy, skočilo do aut, všichni jeli tam,“ popisuje rychlou reakci záchranářů Bedřich Procházka, který tehdy v Suchdole zasahoval.
Letadlo srovnalo v Suchdole se zemí některé domky v zahrádkářské kolonii, nikdo z jejich majitelů přitom nezahynul. Vzpomínky mezi obyvateli ale stále zůstávají.
Současné posádky letadel mají větší přehled o situaci a poloze letadla
Za viníky tragické události byli označeni piloti letadla. Po 40 letech se podle Ladislav Kellera v letovém provozu a bezpečnosti řada věcí změnila. „Dnešní posádky pracuji ve větším klidu a mají podstatně větší přehled o situaci a poloze letadla,“ uvedl pilot a odborník na letecké nehody.
A jak dodává, kvalitním výcvikem a technickým vybavením se dá riziko nehody snížit, ale nikdy ho nelze vyloučit.
Tragickou havárii v Suchdole zatím připomíná jen informační tabule
Na oběti tragédie se v pátek vzpomínalo i na místě nehody – na pietní akci nechyběli zástupci záchranné služby, hasiči či pamětníci. Tragickou událost tam v tuto chvíli připomíná jen informační tabule a svíčky s květinami.
- Pád jugoslávského letadla 30. října 1975 je největší leteckou tragédií na území České republiky
- V přípravě na přistání narazil letoun do Sedlecké skály nad údolím Vltavy v Praze-Suchdole
- Celkem 79 cestujících zahynulo, z toho dva piloti a dvě letušky jugoslávské posádky, 41 pasažérů nehodu přežilo
- Okolnosti, za kterých k tragédii došlo, se nikdy nepodařilo beze zbytku objasnit. Oficiální verze zní, že hlavní vinu nesou piloti
- Událost vstoupila do historie záchranářství. Během půl hodiny po pádu letadla se z jeho trosek podařilo vyprostit všechny raněné
Už před lety ale vznikla iniciativa Pomník pro Suchdol. Obyvatelé z okolí nápad podporují, stejně tak se myšlenka líbí místní radnici. Čeká se ale na jednání s magistrátem, protože pozemky vlastní hlavní město Praha.
Lékaři nyní při velkých haváriích postupují podle trauma plánu
Za čtyřicet let od pádu letadla v Suchdole došlo k výraznému posunu i v práci záchranářů. Nejen co se techniky a léků týká. Doktoři se na podobné tragédie i důkladněji připravují. Při mimořádných událostech – tedy těch, kdy je víc než deset zraněných – postupují podle takzvaného trauma plánu, tedy přesného scénáře, jehož ambicí je zachránit co nejvíce lidí.
První záchranáři na místě havárie jsou většinou svědky velkého zmatku. Jak říká místopředseda České resuscitační rady Radek Mathauser, účastí na cvičení získají zkušenosti, aby pak v reálné situaci zvládali stres, který na ně působí.
Klíčové je roztřídit a barevně označit zraněné
Moderní postupy pro hromadná neštěstí nařizují záchranářům nejprve vytřídit pacienty. Bez ohledu na to, že by rády začaly se záchranou, musí první týmy na místě nejprve prohlédnout všechny zraněné a barevně je označit podle závažnosti stavu.
Jak říká ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch, priority jsou červená, žlutá a zelená. „Zelení pacienti, to jsou ti chodící, ti mohou počkat,“ uvedl.
Třídění je pro záchranáře na místě vůbec nejtěžší. „V začátku někteří z červených ještě žijí, ale přesto je podle předtřídění už jasné, že jejich šance na přežití je minimální. A vzhledem k tomu, že nemáme na začátku na místě dostatek prostředků, jejich ošetření musí být odloženo,“ popsal ředitel pražské záchranné služby.
Záchranáři měli v roce 1975 jen jeden druh opiátu a křísící přístroj podobný harmonice
Od havárie letadla před 40 lety se významně změnil nejenom postup, ale i vybavení záchranářů. Pamětník suchdolského neštěstí a bývalý záchranář Bedřich Procházka vzpomíná, že tehdy byly k dispozici pouze dlahy, sterilní obvazy, tři druhy krevních náhrad, jeden opiát a křísící přístroj podobný harmonice.
V současnosti jsou možnosti mnohem větší –na místě neštěstí může pomoci třeba i záchranářský kamion Golem. V něm je mobilní dispečink, osvětlení i polní jednotka intezivní péče pro deset ventilovaných pacientů. „A díky agregátu můžeme pracovat v terénu při dostatku paliva i několik dní,“ popsal ředitel pražské záchranné služby.
Lékaři na místě mají –oproti dobám minulým – taky větší šanci pacientům ulevit od bolesti, než se podaří je odvézt do nemocnice.
Osm vážných nehod letadel na území Československa během deseti let
Letecký publicista Martin Salajka v Událostech, komentářích uvedl, že suchdolská havárie spadá do tragického desetiletí československého dopravního letectví. Tehdy u nás během dekády došlo k osmi vážným haváriím s podobnými smrtelnými následky. „Ale o rok později byla poslední havárie dopravního letadla na našem území a od té doby nedošlo k podobné havárii s tak katastrofálními následky,“ řekl Salajka.
Zásluhu na tom má podle něj modernizovaná technika jak v letadlech, tak i na letištích. Upravily se taky předpisy.
V současnosti už je podle Salajky nehod letadel v celosvětovém kontextu méně než v popisovaném období. „Světové statistiky uvádějí za loňský rok 12 tragických smrtelných nehod s velkými důsledky. To je číslo překvapivě nízké, uvážíme-li, jak se létá. Na milion překonaných kilometrů je počet úmrtí 0,23, takže pořád letecká doprava vychází velmi bezpečně,“ konstatoval.
