Praha – Pominout hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina o vojenském posilování Ruska vůči Severoatlantické alianci nelze, nicméně hlava ruské federace podle ministra obrany Martina Stropnického jen pokračuje v rétorice, která už je z minulých měsíců oposlouchaná. S Putinem v Kremlu Stropnický změnu neočekává, ruský prezident nyní měl potřebu ukázat, že Rusko je pořád silný hráč a je nutné s ním počítat. „Tragédie se sestřelením civilního letadla ho nedostala do ideální pozice, proto myslím, přešel do útoku,“ řekl ministr v Interview ČT24.
„Takhle se mluvilo o málem záchraně nějak pošlapávané ruské menšině na Krymu. Stejně tak se kdysi zavázal v Budapešti, že nikdy nenaruší ukrajinskou teritoriální integritu a že nikdy nepoužije nukleární zbraně. Ten první bod už porušil, tak doufejme, že neporuší i ten druhý,“ naznačil ministr Stropnický v souvislosti s tím, jak rozumět Putinově rétorice.
V Budapešťském memorandu z roku 1994, které podepsala Ruská federace, Ukrajina i západní státy, se signatáři zaručili mimo jiné respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině.
Ministr připomněl, že odhady mluví o 30 až 50 tisících Putinových vojáků, kteří se pohybují podél ukrajinské hranice. Ale ruský prezident hovoří o posilování NATO. „To je naprosto v nerovnováze a upřímně řečeno nejde rozhodně o seriózní argument,“ zhodnotil hrozby z Kremlu Stropnický.
Rusko chce ukázat sílu
Putin v úterním projevu ke špičkám ruských bezpečnostních složek řekl, že Rusko musí reagovat na aktivizaci NATO ve východní Evropě posílením své vojenské moci. „Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře,“ prohlásil ruský prezident a připojil deklaraci, že jeho země „adekvátně“ odpoví na přibližování vojenské infrastruktury Aliance k ruským hranicím. „Protiraketová obrana je útočný systém rozmístěný na periferii,“ prohlásil.
Stropnický má zato, že s prvním mužem Kremlu se obrat k lepšímu dá očekávat jen stěží. „Tragédie se sestřelením civilního letadla ho nedostala do ideální pozice, proto myslím, přešel do útoku. Obzvláště s výroky o NATO,“ míní Stropnický. Za zcela alarmující považuje ministr Putinův přístup, podle něhož připouští jednání s reprezentanty Evropské unie, ale jako hlavní aktér: „Nikoli jako rovný s rovnými, ale jako ten hlavní. To, myslím, není přijatelné.“
Martin Stropnický v Interview ČT24: „Evropské státy musejí převzít větší díl odpovědnosti. Trochu ze zvyku spoléhají na Spojené státy, které zároveň často kritizují. To je taková zvláštní věc v Evropě.“
I ostatní politici se domnívají, že Putin chce ukázat, že je silný hráč. „Rusko bylo v propagandistické defenzivě a chce dát najevo, že je stále silný hráč. Evropa si uvědomuje, že závody ve zbrojení by dopadly zejména na ni a obzvláště na některé země, takže ta reakce (na zavedení dalších sankcí) není zcela jednotná,“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Výrok Putina může povzbudit určité tendence v Evropě, že by se měla začít starat o vlastní obranu sama,“ dodal místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.
Analytici: Putinova slova míří spíš do Ruska než do zahraničí
- Podle analytiků oslovených ČT24 je projev ruského prezidenta orientovaný zejména vnitropoliticky. „Byl bych ještě opatrný s tím, zda nyní nastanou závody ve zbrojení. Zatím jde jen o prohlášení. Pro nacionalisticky naladěnou část ruského publika musí předvést silného muže, který se stará o bezpečnost své země,“ komentoval Putinova slova rusista Milan Dvořák.
- Totéž si myslí i novinář Daniel Anýž z Hospodářských novin, který se Moskvě dlouhodobě věnuje. „Je to projev podobný tomu po anexi Krymu, kdy prohlásil, že musí hájit ruské etnikum i za hranicemi Ruska,“ uvádí. „Ruská veřejnost vyžaduje, aby tvrdý a rozhodný postoj Kremlu dál pokračoval, a proto ho prezident musí udržovat.“ Oba analytici se shodují v tom, že se Kreml po sestřelení malajsijského letadla dostal do defenzivy a nyní vykročil na cestu „obrany útokem“.
Úterní Putinův projev mohl být také vnímán jako forma nátlaku, pronesl ho totiž těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří v Bruselu měli jednat o posílení protiruských sankcí za přístup Moskvy k ukrajinské vnitropolitické krizi. Evropská komise ještě bude zvažovat možnosti dalších sankcí vůči Rusku v oblastech, jako jsou kapitálové trhy, obrana či moderní technologie využitelné v energetice.
