Armáda je schopná na ostrahu českých hranic a pomoc v evropských a blízkovýchodních utečeneckých táborech nasadit víc než pět tisíc mužů. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Současně navrhl, aby země Visegrádu pomohly na maďarském pomezí vybudovat uprchlický tábor.
O možnosti povolat armádu k ostraze hranic – coby personální posilu policistů – se v souvislosti s běženci hovoří dlouhodobě. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře je armáda schopna do 48 hodin nasadit 900 vojáků, maximum je dva a půl tisíce mužů. S případným dalším růstem by vojsko muselo omezit účast na mezinárodních cvičeních.
„Česká armáda je v miniaturizovaném stavu,“ konstatoval v poledním rozhovoru s Václavem Moravcem komunistický europoslanec Miloslav Ransdorf. Podle ministra Martina Stropnického (ANO) jsou ovšem možnosti mnohem vyšší, než jak o nich mluvil Bečvář.
„Když bude potřeba, tak prostě budou“
Šéf české obrany upozornil na to, že by Evropa v rámci řešení migrační krize měla výrazněji pomáhat v utečeneckých táborech na Blízkém východě (Turecko, Jordánsko, Libanon), a to jak finančně, tak personálně. Vojáci států evropské osmadvacítky by zde mohli plnit logistické, zásobovací, ochranné a organizační úkoly. Česká armáda by podle Stropnického v takovém případě mohla výrazně navýšit počet mužů, které na zvládání situace nasadí. Konkrétní číslo ovšem sdělovat nechtěl.
„Dohromady se dostaneme výrazně výš než na dva a půl. Když bude ta potřeba, tak prostě budou a kapacita může být i víc než dvojnásobná. Co je větším armádním úkolem než střežit hranici a pomáhat tam, kde problém vzniká, to znamená na Blízkém východě?“ prohlásil v rozhovoru s Václavem Moravcem.
V4 by mohla v Maďarsku postavit utečenecký tábor
Stropnický zároveň navrhl, aby Česká republika se Slovenskem a Polskem pomohly čtvrtému členovi visegrádské skupiny, Maďarsku, a vybudovaly u jeho hranic se Srbskem záchytný utečenecký tábor. Zde by migranti prošli registrací a bezpečnostní kontrolou. Až dosud totiž proudí do centrálních částí EU do značné míry neorganizovaně.
Evropa by podle Stropnického rovněž měla určit takzvané bezpečné země, jejichž občany posléze bude možné považovat za ekonomické běžence – a odmítat je. Vysoký počet uprchlíků v současnosti netvoří jen Syřané, ale i obyvatelé Albánie a Kosova.
