Praha - Rozvedeným rodičům často vadí, že o děti se jenom zřídkakdy starají máma i táta rovnocenným dílem. Na kompetentní úřady si proto společně stěžují. Hlavně muži usilují o to, aby soudy nařizovaly střídavou péči častěji. Drtivá většina dětí je totiž stále svěřována matkám. Střídání soudy umožňují přibližně v pěti procentech případů. Zastánci střídavé péče připomínají, že soudy v zahraničí tuto formu péče nařizují mnohem častěji.
Kupříkladu ve Skandinávii je střídavá péče prioritou. Ve Švédsku ji soudy nařizují v 94 procentech případů. V Norsku pak 98 párů ze 100 uzavírá předmanželskou smlouvu, která péči o děti v případě rozvodu řeší předem. V Belgii zase musí soudy střídavou péči zvažovat jako první volbu. V Británii zvláštní zákon nemají, přesto se o dítě střídá 20 procent rodičů.
- Ve většiny evropských zemí se procento rodin využívajících střídavé péče pohybuje mezi 10 a 15 procenty.
V České republice se počty dětí vyrůstajících ve střídavé péči obou rodičů zvyšují, zatím však hodně pomalu, jde pouze o desítky případů. Zatímco v roce 2005 jich u obou rodičů žilo 432, o pět let později soudy rozhodly o střídavé péči v 1 184 případech. Loni bylo takových případů dohromady 1 456. České soudy v 95 procentech případů svěřují děti do péče matky. Například v loňském roce se tak stalo ve více než 20 tisících případů, zatímco otcům bylo do péče svěřeno jen necelých 1 500 dětí.
Možnost své dítě vychovat
Rozhořčení rodiče bojují především za možnost své dítě vychovávat. Petr Švarc má svého šestiletého syna v péči jen dva víkendy v měsíci a jednou za čtrnáct dní s ním smí strávit večer. „V podstatě výchovu nekonáte, není to možné,“ zlobí se Švarc. Ačkoliv posudky znalců i v jeho případě střídání doporučily, soud svěřil chlapce matce.
„Jakákoliv absence jednoho z rodičů je špatná, jak maminky, tak tatínka, ať se jedná o chlapce, nebo o děvče. Příklad rodiče hraje zásadní roli pro zařazení do společnosti,“ říká Petr Švarc. I proto se připojil k iniciativě sdružení Střídavka (stránky zde), která připravuje stížnosti na instituce, pod které problematika střídavé péče spadá.
Aleš Hodina, předseda Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, kterému také chtěl pro syna střídavou péči, avšak soudy mu nevyhověly. Nyní usiluje o změnu zákona: připravil novelu občanského zákoníku. „Řešil by i situace spojené s odstěhováním rodičů do větší vzdálenosti. Tento návrh v současné době projednáváme s poslanci,“ říká Hodina.
Ministerstvo se změnou nepočítá
Odpovědné ministerstvo spravedlnosti však zatím se změnou nepočítá. „Současná právní úprava nediskriminuje žádného z rodičů. Je třeba se spolehnout na soudní soustavu, že vyhodnotí každý konkrétní případ,“ komentuje náměstek ministryně Daniel Volák. Odpůrci střídavé péče často argumentují tím, že děti jsou stále na cestách a přezdívají jim „baťůžkáři“. I odborníci zdůrazňují, že soudy by střídání neměly nařizovat za každou cenu.
- Dětský psycholog Václav Mertin: „Když rodiče bydlí daleko od sebe, dítě chodí do základní školy a mělo by školy střídat, což mi z psychologického hlediska přijde hrozné.“
Podle psychologů je při střídavé péči důležité, aby spolu rodiče dobře vycházeli a dokázali komunikovat. Odpadají tak problémy, když jeden z nich potřebuje rytmus ve střídání dítěte upravit. Pokusy zakotvit do zákona častější nařizování střídavé péče v minulosti ztroskotaly. Naposledy v roce 2011, kdy poslanci zamítli návrh, aby soudy měly povinnost stanovit střídavou péči vždy, když mají o výchovu zájem oba rodiče a je to v zájmu dítěte.
