Praha - Dosud nikdy u nás nezískal tak vysoké ústavní funkce, jako je post prvního místopředsedy vlády a ministra financí, člověk, který je jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v zemi. Na to, že jde o střet zájmů, upozorňoval kdekdo. Číselné údaje jsou ale výmluvnější. V době, kdy Babiš loni vstoupil do politiky, jeho Agrofert podnikal v deseti zemích, kde měl dohromady 201 firem. Nejvíce, celkem 153, jich má ale v Česku. Babišovo impérium získává tučné dotace z Evropské unie a prostřednictvím zakázek státních firem mu plynou finance i z veřejných peněz. Podrobnosti pro pořad Reportéři ČT zjišťoval Michael Fiala.
V obchodním rejstříku mají firmy vlastněné Babišem zapsaných 129 oborů průmyslu, obchodu a služeb. Agrofertu patří například severočeská Lovochemie, největší výrobce hnojiv v Česku, dále firma Preol, největší tuzemský zpracovatel řepky a výrobce biopaliv, či Agrotec, největší zdejší prodejce nákladních aut a zemědělských a stavebních strojů. Další významnou firmou Agrofertu je napajedelská Fatra, která vyrábí mimo jiné legendární nafukovací hračky. Dále pak např. moravské chemičky Deza a Precheza, pardubická Synthesia, která vyrábí barviva, laky, kyseliny nebo suroviny pro těžaře a zbrojaře. V portfoliu Agrofertu figurují přední dodavatelé masa Vodňanská drůbež a Kostelecké uzeniny, olomoucké mlékárny Olma, brněnské pekárny a mlýny Penam nebo třeba zemědělská firma Agro Jevišovice s krokodýlí farmou.
Se světem politiky se firmy Andreje Babiše potkávají přes veřejné peníze. Ty dostávají od českého státu a od Evropské unie. Údaje o dotacích je možné dohledat na internetu na stránkách ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, kde se dají najít dotace pro české firmy od roku 1999 až do současnosti. Je zde patrné, že dotace dostávalo 94 ze 153 českých firem Agrofertu. Dohromady získaly tyto společnosti od státu a z Bruselu skoro 4 miliardy korun. „Tady je velký problém, protože ministerstvo financí kontroluje správnost čerpání dotací, a on je jednak příjemcem těch dotací, jednak tím, kdo kontroluje správnost čerpání dotací,“ konstatoval právník Vladan Brož z Transparency International ČR.
Babiš ale tvrdí, že dotace jsou sice miliardové, ale proti obrovským tržbám, které jeho firmy mají, nepatrné, protože příspěvky od státu a z Bruselu nepředstavují ani jedno procento veškerých peněz, které skupina Agrofert utrží. „Agrofert čerpá úplně stejně jako každý český zemědělec, to znamená asi 5,5 tisíce korun na hektar. A potom čerpá evropské dotace, to si myslím, že právě naše koaliční vláda motivuje všechny české firmy, aby čerpaly ty dotace, protože jsme nejhorší v Evropě, a dokonce i nejzkorumpovanější,“ prohlásil ministr financí.
Ze státních zakázek dostal Agrofert miliardy
Firmy Andreje Babiše se státem také obchodují. Dostávají veřejné zakázky od státních a také krajských a městských firem, organizací a úřadů. Informace o tom jsou také na internetu na stránce ministerstva pro místní rozvoj, kde jsou údaje o zakázkách od roku 2007 dosud. Ze 153 jeho českých firem jich se státem, kraji a městy obchodovalo 18 a dohromady získaly zakázky za téměř 14 miliard korun. Andrej Babiš sice argumentuje, že Agrofert odvádí ročně 700 milionů korun na daních a miliardy na zdravotním a sociálním pojištění, i tak je ale střet zájmů zřejmý.
- Andrej Babiš: „Já nevidím důvod, když jsem šel do politiky, proč by moje firmy nemohly se státem podnikat tak jako předtím, na tom se vůbec nic nezměnilo. A podstatné je, že podnikají za stejných podmínek jako všichni ostatní.“
Například státní firma Čepro, která spadá pod ministerstvo financí, zadává veřejné zakázky firmě Preol. Za několik posledních dohledatelných let to bylo celkem šest a tři čtvrtě miliardy korun. Zatím poslední zakázku dostala Babišova firma od státního Čepra 16. dubna, tedy v době, kdy Andrej Babiš už byl ministrem. Ani to ovšem Babiš jako střet zájmů nevidí. „Začali jsme dodávat Čepru už v roce 2009, kdy mě určitě ještě nenapadlo, že bych udělal takovou šílenost a šel do politiky,“ brání se Babiš.
Veřejné zakázky zadávalo firmám ze skupiny Agrofert 61 státních, krajských a městských nebo obecních firem a organizací. Některé z nich dnes spadají pod ministerstva kontrolovaná hnutím ANO. Jde o resorty financí, dopravy, obrany a životního prostředí. A pod ně patří firmy Čepro, dopravní firma ČD Cargo, Ředitelství silnic a dálnic, Vojenské lesy a statky, strojírenská firma VOP CZ a Správy národních parků. A ty dávaly či dávají veřejné zakázky firmám Agrofertu.
Podle zákona o střetu zájmů nesmí politik podnikat. Prakticky to znamená, že nesmí aktivně řídit každodenní provoz firem. Nic mu ale nebrání, aby firmy dál vlastnil i poté, co vstoupí do politiky. A přesně tím se Andrej Babiš řídí. Přestal zasedat v představenstvech a dozorčích radách svých firem, zůstal ale jejich majitelem.
- Miroslav Motejlek, ekonomický novinář a vydavatel: „On se pochopitelně o chod Agrofertu stará. Určitě je v kontaktu s klíčovými manažery. A v Agrofertu navíc existuje zcela nepochybně kult osobnosti Andreje Babiše. To znamená, že oni dělají vše, co mu na očích vidí, co slyší, co on jim napíše. On prostě komunikuje s nimi.“
V demokratických zemích je zvykem, že politiku a ekonomiku sledují nezávislá média, která upozorňují na střety zájmů. V Česku je teď zvláštní situace i tady. A to proto, že Andrej Babiš ovládl také vlivná média. Především deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny a nejposlouchanější rozhlasovou stanici v zemi - Impuls.
Jak tedy takovou situaci řešit? Podle ekonoma Pavla Kohouta by se mělo rozdělit ministerstvo financí na několik separátních úřadů, které by potom tolik netrpěly kumulací moci a případným střetem zájmů. Podle jiných by ale bylo férovější, aby Babiš své impérium prodal, pokud se rozhodl věnovat politice na plný úvazek.
