Strany už znají svá eurovolební čísla, jedničku má Libertas.cz

Praha - ODS půjde do letošních evropských voleb pod číslem čtyři, které před pěti lety patřilo sociálním demokratům. ČSSD letos získala číslo nejvyšší, 33. Komunisté dostali číslo 21, lidovci dvojku a Strana zelených číslo 26. Čísla kandidujícím seskupením dnes vylosovala Státní volební komise. Jedničku los přiřkl novému seskupení Libertas.cz europoslance Vladimíra Železného. Sedmičku, která je považována za šťastné číslo, bude tentokrát moci využít Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa, se třináctkou se musí vypořádat nacionalistická Národní strana. Biblickou i pohádkovou trojku má pražská strana Věci veřejné.

Koalice Suverenity europoslankyně Jany Bobošíkové dostala pětku, Evropská demokratická strana další europoslankyně Jany Hybáškové devítku. Strana SNK Evropští demokraté, které dříve předsedala, obdržela číslo 24. Naopak politickému hnutí Nezávislí, za které v roce 2004 kandidovali Železný a Bobošíková, zůstalo stejné číslo jako před pěti lety, tedy 32.

Straně svobodných občanů prezidentova spolupracovníka Petra Macha los určil číslo 23. Těsně před nimi je na startovní listině koalice Starostů a nezávislých, jejímž lídrem je senátor Jaromír Štětina.

Čísla nejsou v předvolebním boji okrajovou zbraní. Politické strany je ve své propagaci využívají, jak jen se dá. Například hlasy v posledních krajských volbách lovili komunisté na vylosovanou jedničku. A nabízela se jasná paralela - stejné číslo měli v roce 1946.

Ostrý souboj se čeká mezi ČSSD a ODS

„Tady se nabízí právě buď vtipnou replikou, básničkou nebo nějakou numerologickou symbolikou zvýraznit svoji nabídku, svůj program a to, že chcete uspět,“ říká k volebním číslům politolog Jan Kubáček.

Ostrý přímý souboj se čeká mezi dvěma největšími hráči, sociální demokracií a ODS. Občanští demokraté nabídli heslo Řešení místo strašení. „Jednoznačně naznačujeme, vůči komu se vymezujeme v této kampani,“ uvedl předseda strany Mirek Topolánek. Sociální demokracie zase chce svého protivníka představit jako outsidera. „My chceme spoluurčovat a budeme spoluurčovat evropskou politiku. Oni se dostanou na evropskou periferii,“ prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek.

ČSSD také pravděpodobně utratí nejvíce peněz za volební kampaň, a to 50 milionů korun. Nejméně financí z parlamentních stran na kampaň použijí zelení - čtyři miliony korun.

Evropské volby mají narozdíl od těch národních řadu odlišností. Česká republika je například jediným volebním obvodem. Lidé se nemohou nechat zapsat do seznamu voličů až ve volební místnosti. Zvláštní pravidla platí také pro cizince z jiných států EU - ti, kteří tu v červnu budou chtít volit, se musí do 22. dubna registrovat v evidenci obyvatel. Do 26. dubna je pak čeká ještě zápis do seznamu voličů.

Předpokládané výdaje na kampaň
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 7 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 8 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 8 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.